Článek
„Bydlím stále u rodičů, do zaměstnání dojíždím do Olomouce, plat mám něco přes 12 tisíc. Po dvou letech shánění zaměstnání jako absolvent s titulem Ing. v oboru logistiky a informačního managementu jsem bral cokoliv. Nikdo neměl zájem o čerstvého absolventa s nulovou praxí,“ popisuje například Milan K. (28) z Přerova.
Podle něho se s dvanácti tisíci měsíčně čistého těžko osamostatňuje.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Přítelkyně měla štěstí, ale jen na záskok za mateřskou. Bude v Přerově dělat učitelku v mateřské školce za 14 tisíc. A to má vysokou školu,“ dodal pan Milan. Dohromady budou mít 26 tisíc korun čistého měsíčně.
Pracují, a stejně jim to nevychází
Začal počítat měsíční náklady: osm tisíc nájem, tisíc korun elektřina, osm set korun vodné/stočné, skoro dvě stovky za poplatky televizi a rozhlasu plus bezmála 600 korun za TV a internet.
K tomu dalších 600 korun za náklady na dva mobily, pět tisíc korun na úspornou, levnou stravu, 1200 korun na hygienické prostředky, dvakrát 460 korun životní pojištění, dalších tisíc korun důchodové pojištění, tisíc korun na dojíždění do práce, tisíc pět set korun na oblečení a obuv. Při životě „při zdi“ si spočítal náklady 24 tisíc.
Ze dvou platů živoříme už teď. Na dítě nám nezbývá.
„Ze dvou platů nám tedy zbývají 2000 na další poplatky, jako je odpad, pojištění domácnosti, kapesné na drobnou útratu. To je ale pouhé přežívání, ne plnohodnotný život s výhledem na potomka,“ shrnul pan Milan.
Bojí se, co bude, až se jim s přítelkyní narodí dítě. „Bude mít mateřskou 6000 plus můj plat 12 tisíc, takže ze současných 26 tisíc měsíčně spadneme na 18 měsíčně – a z toho se rodina neutáhne. To se máme zadlužit a čekat na dávky v hmotné nouzi? V tomhle státě je zakládání nové rodiny finanční sebevražda,“ uzavřel pan Milan.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla ve II. letošním čtvrtletí na 25 500 korun. Stále ale platí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu zdaleka nedosáhnou, stejně jako pan Milan z Přerova a jeho přítelkyně – učitelka v mateřské školce.
Například na Moravě a Vysočině jsou běžné platy i hluboko pod 10 tisíci korunami hrubého měsíčně. Lidé s tímto platem jsou už ale považováni za ohrožené příjmovou chudobou.
V Moravskoslezském regionu se ohrožení příjmovou chudobou v roce 2013 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) týkalo 23 procent lidí a v regionu Severozápad dokonce více než čtvrtiny obyvatel. ČSÚ potvrdil, že za loňský rok celková reálná kupní síla obyvatelstva poklesla.
Ministerstvo práce a sociálních věcí však na druhou stranu ve své zprávě dodalo, že celkový objem bankovních úspor domácností činil ke konci března 1,84 biliónu korun. Nejsou však relevantní odhady v tom, jak velká část populace drží většinu těchto úspor.
Lidé utrácejí méně do minusu
Je fakt, že Češi začali v rodinných měsíčních rozpočtech více počítat. Snaží se o vyrovnané příjmy a výdaje. Utrácejí méně do minusu. Omezili čerpání kontokorentů, které patří k nejdražším bankovním půjčkám. Místo toho si více berou dlouhodobé úvěry.
„Rok a půl už klesají úvěry z kontokorentů a platebních karet. Svého maxima 39 miliard dosáhly na začátku roku 2013, od té doby poklesly na aktuálních 35 miliard,“ uvedla ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Usuzuje, že pokles čerpání kontokorentů naznačuje stabilnější finanční situaci domácností.
Úvěry domácnostem naopak meziročně v červenci stouply o 53 miliard na 1,1 biliónu korun. Největší podíl na vzestupu mají úvěry na bydlení. Podle Zamrazilové klesl podíl hypoték v selhání, jež se lidem nedaří splácet, na 2,9 procenta. U spotřebitelských úvěrů byl podíl úvěrů se selháním stejný jako před rokem – přes 12 procent, což už ale někteří analytici hodnotí jako poměrně vysokou míru.
Každopádně z toho vyplývá, že spotřebitelské půjčky jsou zhruba čtyřikrát rizikovější než splátky hypoték.