Zákoník práce čekají výrazné změny. Čeho se dotknou především?

Návrh novely zákoníku práce, do něhož bylo zapracováno velké množství připomínek a zároveň reaguje na dvě evropské směrnice – směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů – je nyní v rukou vlády.

„Návrh novely stále ještě čeká poměrně dlouhá cesta legislativním procesem. Vláda by jej měla v nejbližších týdnech projednat. Pak poputuje do Poslanecké sněmovny, kde záleží, jak moc bude komentován v průběhu jednotlivých čtení. Je tak možné, že některá pravidla ještě doznají dalších změn. Už teď je ovšem jasné, že půjde o jednu z nejvýznamnějších novel v roce 2023,“ doplnil pro Právo advokát David Šupej z kanceláře Sedlakova Legal.

Podle informací z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá novela s dělenou účinností. Platnost bude záviset na legislativním procesu, výjimkou však jsou ustanovení o nároku na dovolenou pro „dohodáře“, která podle návrhu nabývají účinnosti 1. ledna 2024.

Zásadní úprava čeká práce na dohody, tedy dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Podle dosud platné právní úpravy nemají zaměstnanci pracující na dohody nárok na dovolenou, neuplatňuje se u nich nárok na příplatky ani úprava o překážkách v práci. Je možné se na tomto ve prospěch zaměstnance dohodnout, nicméně v praxi se takový postup v podstatě nepoužívá. „Pro zaměstnavatele dohody představují pružný nástroj, jak rychle ukončovat vztahy, nyní jsou nastavena volnější pravidla pracovní doby, dovolené a celkově jde o velmi benevolentní oblast. Novela však pravidla pro DPP/DPČ zpřísňuje,“ doplnil Šupej.

Novela zákoníku práce přináší dohodářům mnoho podstatných změn. Budou mít například nárok na dovolenou, na ošetřovné i na některé příplatky (např. za práci v noci, o svátcích apod.), stejně tak na využití překážek v práci na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře apod.).

Novela přináší i další změny:

Dřívější oblíbený benefit – práce z domova, tzv. home office – se v době pandemie koronaviru stal v mnoha firmách nezbytným způsobem vykonávání práce. Někteří zaměstnavatelé umožňují svým pracovníkům pracovat na dálku i v současnosti. Zaměstnanci si však home office nyní nárokovat nemohou a zaměstnavatel ani nemusí své rozhodnutí o (ne)povolení práce z domova zdůvodňovat, a to ani ve vztahu k rodičům nebo dalším pečujícím osobám.

Dohodu o výkonu práce z domova mohou obě strany nyní uzavřít i ústně či ji kombinovat s vnitřním předpisem. Novela však v tomto směru přináší změnu spočívající v tom, že dohodu o výkonu práce na dálku mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem bude nutné uzavřít v písemné formě (nestačí tak úprava ve vnitřním předpisu), přičemž nejsou stanoveny povinné náležitosti této smlouvy.

„Zaměstnanci pečující o děti mladší 9 let, těhotné zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o osoby závislé na pomoci druhých (II., III. nebo IV. stupeň závislosti) mohou zaměstnavatele písemně požádat o výkon práce na dálku. Zaměstnavatel sice nemá povinnost žádosti vyhovět, zamítnutí žádosti je však povinen písemně zdůvodnit,“ upřesnil změnu v chystané novele David Šupej.

Z novely vyplývá i povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady na práci z domova, a to zatím v navrhované výši 2,80 Kč/hodinu práce (jedná se o hodinový paušál na plyn, elektřinu, vodu, odpad apod.).

„Tyto náklady nebudou součástí mzdy, platu nebo odměny z dohody. Částka bude každý rok valorizována vyhláškou ministerstva, podobně jako např. cestovní náhrady,“ doplnil Šupej.

Zaměstnavatel bude mít také možnost ve zvláštních případech zaměstnanci práci nařídit.

Délka směny při práci z domova nebude moci přesáhnout 12 hodin, pokud se strany dohodnou na tom, že si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu.

Novela přináší změny i v oblasti elektronizace. Pracovní smlouvy, stejně tak dohody, bude možné uzavírat elektronicky. Od takto uzavřené smluv či dohod nebo jejich změn bude moci zaměstnanec odstoupit do sedmi dnů, pokud nebylo započato s prací.

Elektronicky bude možné doručit i další důležité dokumenty, např. výpověď.

„Pro elektronické doručování však platí, že bude potřeba písemný souhlas zaměstnance – na samostatném prohlášení, včetně toho, že zaměstnavatel bude muset předem informovat také o podmínkách elektronického doručování písemností, včetně podmínek fikce doručení – a zaměstnanec bude muset sdělit vlastní elektronickou adresu pro doručování,“ doplnil Šupej.

Novela zákoníku práce přináší také rozšíření informačních povinností zaměstnavatele při vzniku pracovněprávního vztahu. Zaměstnanec musí být nově písemně informován například o době trvání a podmínkách zkušební doby, o přestávkách a odpočinku, o týdenní pracovní době, o poskytovaném odborném rozvoji apod. Tyto informace musí obdržet do sedmi dnů od vzniku pracovněprávního vztahu.

Pokud bude informování probíhat elektronicky, musí mít zaměstnanec možnost si informace uložit nebo vytisknout a zaměstnavatel musí zároveň doložit předání těchto informací.

V současné době není povinná písemná forma žádosti o čerpání rodičovské dovolené a ani není stanovena lhůta, ve který by měla být žádost učiněna.

„Nově bude nutná písemná žádost o čerpání rodičovské dovolené s uvedením plánované doby trvání (začátek a konec) zpravidla alespoň 30 dní před nástupem. Informace obsažené v žádosti by pak měly být závazné pro obě strany, což by mělo zaměstnavateli usnadnit plánování s ohledem na odchody/zástupy, byť zaměstnanci mohou tuto žádost podávat opakovaně, např. prodlužovat si čerpání rodičovské dovolené vždy po roce,“ dodal Šupej.