Článek
Tento legislativní paskvil se v praxi dotýká třeba pří exmanželů o potomky, kdy lidé neváhají přikročit téměř k čemukoliv. Soudy ale nebudou mít možnost neschválit ani úmluvy, které nebudou v souladu se zájmy dítěte.
Může za to nečekaný právní zmetek, který při kanonádě pozměňovacích návrhů zavinili v první polovině února poslanci během projednávání vládního návrhu zcela nového zákona o mediaci. Ničeho si podle všeho nevšimli a poslali ho ve sladké nevědomosti dál do Senátu.
Zákon o mediaci by přitom měl naopak vést znesvářené osoby postupně, za pomoci profesionálního vyjednávače (mediátora) ke vzájemné, ovšem závazné dohodě, bez nutnosti toho, aby spor musel rozštípnout vyloženě soud.
„Poslanci soudům odnímají jejich hlavní funkci pojistky zákonnosti. Tím, k čemu v připravovaném zákoně o mediaci došlo, se stalo, že soud bude muset schválit například i neurčitou dohodu nebo dokonce i dohodu vzešlou z mediace týkající se dítěte, přestože nebude v souladu s jeho zájmy,“ varuje Hájková.
V současnosti dohody znesvářených stran vedoucí ke smíru soud neschválí, jestliže jsou v rozporu s právními předpisy. To zahrnuje i situace, kdy je dohoda neurčitá, tj. není přesně vymezeno, jak se věc bude řešit, kdo, komu, co a jak bude plnit, vlastně podobně jako v běžných smlouvách.
„Pokud zákon o mediaci bude s poslaneckým zmetkem platit, tak i takovou dohodu uzavřenou v mediaci bude muset soudce pustit. Smést ze stolu ji bude moci pouze tehdy, když by porušovala předpisy na ochranu spotřebitele, anebo byla ve zjevném rozporu s dobrými mravy či s veřejným pořádkem,“ kroutí hlavou soudkyně Hájková.
Mediátor-advokát za nic neodpovídá
Chyba je o to větší, že z vládního návrhu zákona o mediaci díky poslancům zcela vypadlo ustanovení, že za obsah mediační dohody nese mediátor, který je zároveň advokátem, odpovědnost a že odpovídá za soulad dohody s právními předpisy.
Poslanci soudům odnímají jejich hlavní funkci pojistky zákonnosti
„Toto v zákoně již není. Mediátorem bude moci být každý absolvent vysoké školy magisterského typu, který složí zkoušku mediátora a bude registrován ministerstvem spravedlnosti. Za to, zda je dohoda, ke které lidem coby vyjednávač pomůže, zároveň v pořádku z hlediska zákonů, už neodpovídá. Onou zárukou musí být za všech okolností soud, jenže tomu se to zákonem znemožní,“ vysvětlila skrytou past nového zákona Hájková.
Podle ní je však taková záruka nutná, a to i tehdy, když si lidé ke konečné formulaci mediačních dohod přizvou svého advokáta, neboť právě spory rozvádějících se manželů o režim kontaktu s dítětem, výživné či výchovu bývají ty nejvypjatější a z lidského pohledu i nejhorší ze všech, které se v soudních síních propírají.
„Mediace jako taková ale může pomoci i v obchodních sporech o značné sumy, ve sporech o autorská práva a průmyslové vlastnictví. I zde ale musí být dohoda jednoznačná a nesmí porušovat ostatní zákony a soudce by měl mít možnost takový dokument neschválit,“ dodala Hájková.
| Co je mediace a kolik stojí |
|---|
| Snaha najít kompromis nikoliv u soudce, ale u profesionálního vyjednávače, který má na obě strany více času než soudce. Jednání probíhá v klidnější, méně stresové atmosféře a mediátor by měl zvládat techniky pro zmírnění nebo odstranění konfliktu. |
| Mediátor nevydává rozsudek, rozhodnutí jako třeba rozhodce ad hoc, ani doporučení. Je pouze něco jako moderátor na konferenci. Nenese žádnou odpovědnost za obsah dohody. |
| Mediace by v Česku nebyla automaticky povinná, ale soudce by ji mohl doporučit nebo i nařídit. Zákon o mediaci vychází z požadavků EU. |
| Nařídí-li mediaci soud, proběhne nejprve v rozsahu tří hodin s tím, že první hodina by stála 500 korun. Když se strany sporu nedohodnou, ale pokračují v mediaci dále, tak další cena bude smluvní, jako u advokátů. Kdo uhradí náklady na mediaci, je součástí mediační dohody. |