Článek
Vláda jím chce motivovat lidi, aby více aktivně investovali a finance navíc k důchodu si kromě klasického spoření zajišťovali i touto cestou.
Na potřebě zatraktivnění třetího důchodového pilíře se shodují finanční experti už řadu let. „Tento typ penzijního produktu je naprosto běžný ve všech okolních zemích i v investičně rozvinutých zemích. A i když penzijní fondy jako jediné budou mít státní příspěvek, je potřeba třetí pilíř zatraktivnit také pro mladší a střední generaci. DIP toto přináší,“ míní výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.
V rámci DIP půjde investovat například do akcií, dluhopisů, podílových fondů nebo zajišťovacích derivátů. Podmínkou pro zvýhodnění je čerpání peněz nejdříve po deseti letech, přičemž klientovi nesmí být méně než 60 let.
Změny v penzijku: stát přispěje až od úložky 500 Kč
DIP podle obchodního ředitele finanční skupiny Partners Jana Brejla poskytne zajímavé alternativy lidem, kterým nevyhovují předdefinované investiční strategie penzijních společností, a umožní jim využívat širší škálu investičních nástrojů.
Nabízet se ho chystají banky, kampeličky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a samosprávné investiční fondy.
Poslanci nakonec zúžili možnost investovat v tomto produktu pouze do investičních nástrojů s vyšší mírou bezpečnosti, jako jsou cenné papíry obchodované na burzách nebo třeba do státních dluhopisů zemí EU.
Daňové zvýhodnění
Od základu daně půjde odečíst až 48 tisíc korun ročně. Je to však společný limit jak pro DIP, tak i pro důchodové spoření v penzijních fondech a životní pojištění. Daňovou úlevu však půjde mezi ně libovolně rozložit. Dosud platil limit 24 tisíc korun na penzijní fondy a 24 tisíc na životní pojištění.
Experti věří, že DIP může zájem lidí o investice povzbudit. „Postupem času očekáváme, že toto bude jeden z hlavních produktů pro klienty, kteří se chtějí zajistit na důchod. Aktuální odhad je, že by tento způsob investic mohla využívat zhruba pětina populace,“ sdělil Tomáš Kapoun z Monety Money Bank.
Sociolog: Plošné snižování nově vyměřovaných důchodů je fatální chybou
Klient by si měl podle něj v první řadě prověřit, z jakých konkrétních produktů se DIP skládá, protože každá společnost může nabízet odlišné varianty. „Dále je důležité si být vědom toho, že DIP je dlouhodobým produktem s minimální dobou trvání deset let a není možné provést výběr před dosažením věku 60 let,“ upozornil Kapoun.
„Možnost výběru sice existuje, ale v případě, že klient uplatňuje daňový odpočet, je povinen doplatit částku, o kterou si snížil svůj daňový základ,“ podotkl.
Přispět může zaměstnavatel
Na DIP bude moci přispívat zaměstnavatel. Z příspěvku stejně jako u penzijního spoření a investičního životního pojištění neplatí odvody a bude pro něj daňovým nákladem až do výše 50 tisíc Kč ročně za jednoho zaměstnance.
„Důležité je si prostředky správně rozložit. Na zajištění na stáří určitě nebude stačit mít jen doplňkové penzijní spoření, stejně tak mít jen DIP je málo. DIP může být výnosnější, ale čím vyšší možnost výnosu, tím vyšší riziko ztráty,“ shrnula produktová ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.
Ideální kombinace
Podle ní je vhodné vedle DIP mít i doplňkové penzijní spoření s výhodou v podobě státního příspěvku.
„Měsíčně si budete odkládat částku 1700 korun a k tomu od státu dostanete 340 Kč. Navíc můžete využít i daňovou úlevu z případných prostředků nad 1700 korun. Daňová úleva na všechny produkty na stáří je až 48 tisíc korun, tedy při využití maximální daňové úlevy můžete dostat 7200 korun,“ dodala Jurníčková.
Každý poskytovatel může nabízet odlišné varianty DIP, které se budou lišit ve svých investičních nástrojích. „Například investiční společnosti nebudou sami schopné nabídnout bankovní produkty, jako je spořicí účet,“ podotkl Kapoun.
Očekává ale, že klienti v rámci DIP budou na začátku využívat převážně dynamické investice, a to kvůli dlouhému, minimálně desetiletému investičnímu horizontu.
Průměrný věk dožití českých žen je nyní skoro 82 let, u mužů je o šest let kratší. Pokud by si ženy, které dnes odcházejí do penze, přály měsíčně ke státnímu důchodu přilepšit o pět tisíc korun, měly by mít podle spoluzakladatelky platformy Fondee Evy Hlavsové k dispozici zhruba jeden a čtvrt milionu korun navíc.
Kvůli vlivu inflace a pravděpodobného snižování důchodů bude v budoucnu tato částka růst, doplnila.
Co se změní ve třetím pilíři
Stát má od července na důchodové spoření přispívat až od úložky 500 korun měsíčně, zatímco dosud příspěvek poskytuje všem, kdo si šetří od 300 Kč.
Státní příspěvek stoupne na 100 až 340 korun (maximální podpora bude při měsíční úložce aspoň 1700 Kč), kdežto teď činí 90 až 230 Kč (a nejvyšší příspěvek je od vkladu tisíc korun).
Nárok na příspěvek už nebudou mít od července 2024 starobní důchodci. Vláda argumentuje, že smyslem třetího penzijního pilíře je dlouhodobé odkládání spotřeby a tvorba úspor na důchodový věk, ke které motivuje státní podpora. Ta podle vlády svůj smysl a efektivitu ztrácí, když se účastník stane příjemcem starobního důchodu.
Minimální povinná spořicí doba pro nárok na vyplacení státního příspěvku se prodlouží z pěti na deset let.
Penzijní společnosti mohou od ledna nabízet tzv. alternativní účastnický fond s možností dynamické investiční strategie.
Ostatní finanční instituce budou moci nabízet lidem k zajištění na stáří dlouhodobé investiční produkty, například akcie, dluhopisy či podíly v investičním fondu. Budou stejně daňově zvýhodněné jako penzijní fondy a životní pojištění.
Další novinkou je i možnost sjednat si daňově zvýhodněné pojištění dlouhodobé péče pro případ špatného zdravotního stavu, kdy si klient z pojistky zaplatí péči.
Do důchodu po 65? Zdraví to neumožní, varuje ministerstvo zdravotnictví
