Zadlužení kvůli dovolené se může vymstít

Řada lidí finančně krvácí už teď, ale někteří se kvůli letní dovolené dál zbytečně zadlužují, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

„Nezaměstnanost v příštím roce může dosáhnout až deseti procent. V příštích měsících budou propuštěny statisíce lidí. Hlavní náraz přijde na podzim, až odezní současná záchranná opatření vlády. Ta spočívají v tom, že stát platí lidem za to, že nepracují, takže nemusí být propuštěni. To ale jen díky tomu, že se stát zadlužuje. Takže to, že mnozí lidé nyní nepracují, a přitom dostávají mzdu nebo její část, zaplatíme v budoucnu všichni, a sice vyššími daněmi,“ varuje Kovanda.

Zároveň upozorňuje i na to, že mnoho lidí a domácností v Česku žije stylem „z ruky do úst“.

„A to jak z objektivních důvodů, tedy proto, že jejich příjem je příliš nízký na to, aby vytvářeli úspory, tak také z důvodů subjektivních. Prostě se subjektivně rozhodli, že si třeba na zájezd k moři půjčí i u lichváře, jen aby se na facebooku mohli přátelům chlubit fotkami z 'báječné dovolené'. To, že byla na dluh, už neuvádějí, pochopitelně,“ dodává ekonom.

Možnosti statisíců lidí v Česku podle Kovandy také značně omezuje skutečnost, že kvůli nesplácení svých závazků čelí exekuci či insolvenci.

Podle průzkumu Ipsos jsou bez finanční rezervy většinou lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy, často jde o rodiče na rodičovské a nezaměstnané.

Dvě třetiny lidí, kteří rezervu nemají, nicméně tvrdí, že si ji do budoucna chtějí vytvořit.

Polovina Čechů uvedla, že si finanční rezervu vytváří dlouhodobě. Týká se to hlavně lidí starších 66 let, dále lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Více než desetina Čechů (11 procent) si rezervu začala dělat kvůli obavám spojeným s koronavirem. Téměř tři čtvrtiny lidí se podle Ipsosu obávají druhé vlny pandemie koronaviru. Nejčastěji se přitom jedná o seniory. Ekonomických důsledků pandemie se polovina lidí obává více než zdravotních.

Devět z deseti respondentů očekává zvyšování cen, 57 procent se také obává nutnosti snížit svůj životní standard. Tři pětiny lidí se shodly, že budou muset nyní více šetřit a také více přemýšlet, zda udělat nějaký větší výdaj.

Čtvrtina populace vidí významnou možnost úspor ve změně dodavatele komodit či služeb. V průzkumu to uvedli především muži a Pražané. Respondenti nejčastěji uvažují o změně telefonního operátora a poskytovatele internetu, shodně to uvedlo 17 procent dotázaných.

Změnu dodavatele energie uvedlo 15 procent lidí, pojišťovny a televizního vysílání 14 procent.

Koronakrize však zatím na úvahy o změně dodavatele neměla přímý vliv, dodala agentura.