Článek
„Provozovatel zařízení, jehož provoz s sebou přináší pravidelné odkládání věcí, je ze zákona za jejich ztrátu nebo poškození odpovědný, pokud návštěvník svou věc odloží na místě, které je k tomu určené. Není-li zde místo určené pro odkládání věcí nebo je-li takové místo zaplněné, odpovídá provozovatel za ztrátu nebo poškození věci i tehdy, pokud ji návštěvník odloží na místo, které je pro to obvyklé, nikoliv přímo určené,“ upozornila Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Nejčastěji odkládanou věcí je oblečení, Pokud je tedy u lékaře, v divadle, kině či restauraci věšák určený pro odložení kabátů, bund apod., nebo provozovatel umožní odložit si věci v šatně, pak za ztrátu nebo poškození svršků návštěvníka odložených na těchto místech, včetně obsahu kapes, provozovatel daného zařízení odpovídá.
Pokud ale věšák chybí, nebo je již zaplněný a vy si například kabát přehodíte přes opěradlo židle, považuje se to za místo obvyklé pro odkládání svršků. Provozovatel i v tomto případě nese odpovědnost za ztrátu či poškození oblečení.
Odpovědnosti se může zprostit
Jsou pochopitelně i případy, kdy se provozovatel odpovědnosti může zprostit. A to tehdy, když si odložíte věc, kterou v dané provozovně není nutné nebo obvyklé odkládat.
„Zuje-li si návštěvník restaurace boty, nepochybně nejde o věc, která by musela být odložena, a případná ztráta nebo poškození tak nemůže jít k tíži provozovatele. Opačný závěr by platil pro některé čajovny, kde je naopak zutí bot běžné, někdy přímo povinné,“ doplnila Hekšová.
Jak dále upozornila, provozovatel také není odpovědný za ztrátu nebo poškození věci v případě, kdy návštěvník má danou věc v bezprostředním dohledu. „Odloží-li si zákaznice kavárny na stůl kabelku a je u něj po celou dobu přítomna, je kabelka věcí, která je v jejím bezprostředním dohledu, a proto nejde o odloženou věc.“
Na uplatnění škody je 15 dnů
Provozovatel daného zařízení nemůže svoji odpovědnost za ztrátu nebo poškození odložených věcí návštěvníka jednostranně vyloučit nějakou vývěskou. Pokud je návštěvníkem spotřebitel, není možné se s ním ani na vyloučení odpovědnosti dohodnout. Taková dohoda by totiž byla neplatná.
„Právo na náhradu škody způsobené ztrátou nebo poškozením odložené věci je nutné u provozovatele zařízení uplatnit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se návštěvník o škodě dozvěděl. Zpravidla se tento den kryje se dnem, kdy ke škodě došlo. Pokud by právo nebylo v této 15denní lhůtě uplatněno, tak zaniká,“ upozornila Hekšová.