Článek
Na Slovensku, které je v oblasti regulace poskytovatelů spotřebitelských půjček již několik let o poznání dál než Česko a kde podobný zákon platí od loňského dubna, zatím o licenci pro poskytování úvěrů pro nebankovní subjekty požádalo jen 33 z 252 už dříve registrovaných firem. Mezi nimi přitom byli pouze poskytovatelé, nikoliv zprostředkovatelé půjček. Právu to sdělila mluvčí Národní banky Slovenska Jana Kováčová.
Většina českých poskytovatelů půjček nebude podle expertů schopna splnit přísné podmínky chystaného zákona, aby získali nově zaváděnou licenci od České národní banky (ČNB).
Pro vstup na trh navíc bude potřeba počáteční kapitál 20 miliónů korun. Tato výše přitom nebude smět klesnout. Množí se proto i obavy, že významná část poskytovatelů úvěrů začne i přes hrozbu tvrdého postihu lidem půjčovat načerno.
„Odhaduji, že počet žadatelů o licenci se bude u nás pohybovat řádově ve stovkách subjektů. Důvodem je to, že část lidí, kteří mají živnostenské oprávnění k této činnosti, ji ve skutečnosti nevykonává, část ji vykonávat přestane, část možná bude nabízet půjčky dál, bez licence,“ uvedla pro Právo předsedkyně představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) Kateřina Kratina Černovská.
Důležitá proto podle ní bude i osvěta vůči spotřebitelům, aby se nelicencovaným poskytovatelům vyhnuli.
| Co se má změnit u nebankovních půjček |
|---|
| Nebankovní firmy budou pod větší kontrolou. Půjčovat peníze budou moci pouze ty, které prokážou odbornost a morální bezúhonnost a dostanou licenci od ČNB. |
| Pro vstup na trh bude potřeba počáteční kapitál 20 miliónů korun. Tato výše nesmí klesnout. |
| Nepoctivé firmy budou moci být zakázány. |
| Zaměstnanci bank a splátkových firem nebudou placeni podle toho, zda půjčku schválí. Jejich odměny mají záviset spíš na tom, jak dobře klienti splácejí a kolik mají neplatičů. |
| Finanční instituce budou muset každého žadatele prověřit na základě spolehlivých a dostatečných informací, které jim žadatel dodá. Pokud přesto půjčí klientovi víc, než je objektivně schopen splácet, klient může namítnout neplatnost smlouvy. Půjčené peníze by pak splácel bez úroku a poplatků podle svých možností. V případě sporu by situaci řešil soud. |
| Souhrn všech smluvních sankcí za nesplácení půjčky nesmí podle návrhu přesáhnout 70 procent výše úvěru, nejvýše může dosáhnout 200 000 korun. |
Některé firmy se zřejmě sloučí
„Ze zkušeností na Slovensku, kde podobný zákon přijali před rokem, usuzujeme, že v ČR zbydou hlavně společnosti s vážným zájmem o seriózní podnikání. Nový zákon totiž zavádí účinnou kontrolu a až dvacetimiliónové sankce, takže se ho nevyplatí obcházet,“ poznamenal mluvčí společnosti Provident Financial Ondřej Holoubek. Většina firem, které se novému zákonu nebudou chtít podřídit, přestane podle něj půjčky poskytovat.
Někteří velcí poskytovatelé nebankovních úvěrů už Právu potvrdili, že o licenci ČNB požádají. „Z našeho pohledu je v pořádku, že se stát snaží zlepšit podmínky na trhu, my usilujeme o totéž – proto jsme byli loni jedním ze zakladatelů Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů, která bojuje za férový přístup půjčovatelů ke klientům,“ řekl Právu ředitel zaplo.cz Vít Růžička.
Aby regulace měla smysl, je podle Daniela Hůleho z neziskové organizace Člověk v tísni klíčové, aby finální počet firem s licencí byl podobný jako na Slovensku. „Z praxe si dovoluji odhadnout, že pokud nepočítám různé leasingové společnosti, tak na trhu nepůsobí více než deset férových nebankovních poskytovatelů hotovostních půjček, takže i 30 by bylo hodně,“ uvedl.
Nicméně se nedomnívá, že u tohoto typu regulace dojde k tzv. prohibičnímu efektu. „K tomu by došlo při regulaci ceny produktu, což by znemožnilo půjčovat peníze rizikovějším cílovým skupinám. Zároveň lichvářský trh je nasycený tzv. lokálními lichváři, kteří jsou napojeni na většinu chudinských komunit,“ dodal Hůle.
MF: Úvěr od firmy bez licence bude ze zákona bezúročný
Podle ministerstva financí (MF) je odhad toho, kolik subjektů bude nabízet půjčky i podle nového zákona, obtížný. „Do značné míry záleží na individuálním rozhodnutí těchto subjektů. Určitou představu o možném finálním stavu si lze udělat na základě srovnání s ostatními sektory finančního trhu, ve kterých nikde nepůsobí více než desítky nebo nízké stovky poskytovatelů služeb. Není důvod, proč by tomu v sektoru spotřebitelských úvěrů mělo být jinak,“ sdělil Právu mluvčí MF Michal Žurovec.
Ministerstvo podle něj nemá ambici zcela vymýtit nelegální poskytování úvěrů spotřebitelům. „To se ostatně nepovedlo nikomu za posledních několik tisíc let. Snažíme se však tuto nelegální činnost co nejvíce omezit, a to například i tím, že podle návrhu zákona bude spotřebitelský úvěr poskytnutý osobou bez příslušného povolení automaticky bezúročný,“ doplnil Žurovec.
Podle statistik ČNB poskytují v Česku 70 až 75 procent objemu spotřebitelských úvěrů banky a jen 25 až 30 procent objemu těchto půjček je od nebankovních poskytovatelů.
„Pokud tedy dojde k určitému snížení počtu nebankovních poskytovatelů úvěrů, rozhodně toto nebude mít zásadní vliv na rozsah nabídky úvěrů pro spotřebitele,“ uvedla pro Právo mluvčí centrální banky Kateřina Bartůšková.
