Článek
Než se ale k vysněnému povolání dostanou, může to chvíli trvat. Stejně jako většina populace, tak i vysokoškoláci se obávají nezaměstnanosti. Pouze 12 procent z nich si je jistých, že s hledáním práce po dokončení školy problém mít nebude. I přes všechny obavy, hledí studenti do budoucnosti optimisticky a zároveň se snaží získat práci ještě během studií.
„Čím dál více studentů si uvědomuje, že samotné akademické vzdělání k profesnímu úspěchu nestačí. Mnoho z nich se proto snaží získat praxi již během studia, například formou stáže či jiných firemních aktivit určených pro vysokoškolské studenty. Díky tomu mají mladí lidé větší šanci uspět na pracovním trhu i jako čerství absolventi,“ uvedl Tomáš Rašner ze společnosti Studenta Media.
Nebrání se ani získání praxe bez honoráře
Naprostá většina studentů (93 procent) je ochotna získávat praktické zkušenosti i bez honoráře, a to dokonce po dobu několika měsíců. V současné době však studenti častěji volí brigády či částečné úvazky mimo obor svého studia (63 procent) a devět procent studentů dokonce nemá zatím praxi vůbec žádnou. Stáží či trainee programů ve firmách se účastní pouhá čtvrtina mladých lidí (25 procent), avšak více než polovina studentů (56 procent) chce takovou praxi během svého studia absolvovat.
„Na neplacenou stáž bych šla nejdéle na jeden měsíc, jeden týden z toho klidně na plný úvazek. Myslím, že je to cenné hlavně jako zápis do CV a pro získání základní znalosti, jak práce vypadá doopravdy,“ zmínila Anna, čtyřiadvacetiletá studentka přírodovědecké fakulty.
Co je pro vysokoškoláky nejdůležitější při výběru zaměstnání
- Nabízený plat - zmínilo 69 procent
- Vidina profesního růstu - zmínilo 55 procent
- Atraktivita pracovní pozice - zmínilo 49 procent
- Pracovní prostředí (atmosféra ve firmě, pracovní doba, kolegové) - zmínilo 48 procent
Zdroj: průzkum Studenta Media mezi tisícovkou vysokoškoláků
Nástupní plat od 15 do 20 tisíc korun
Čtyři pětiny studentů vysokých škol věří, že budou v budoucnu vydělávat víc než jejich rodiče. Přesto většina z nich (více než polovina) očekává jako nástupní plat částku v rozmezí od 15 do 20 tisíc korun a méně než 15 tisíc korun by ve svém prvním zaměstnání akceptoval každý šestý vysokoškolák. Na druhou stranu čtvrtina studentů očekává nástupní plat ve výši 25 tisíc korun.
„S přibývajícími roky v zaměstnání očekávají studenti jak zvyšování mzdy, tak i kariérní postup. Pouze necelých deset procent mladých lidí se domnívá, že po pěti letech praxe bude stále na stejné pracovní pozici. Nejčastěji se studenti vidí ve středním managementu firmy,“ doplnil Rašner.
Dvě pětiny chtějí odejít do zahraničí
Celkem 42 procent mladých lidí má v plánu po absolvování vysoké školy odcestovat za prací mimo Českou republiku. Nejvíce je lákají anglicky mluvící země jako Velká Británie (48 procent) či Spojené státy a Kanada (41 procent). Pozadu však nezůstávají ani evropské země, například do Německa by chtěla za prací odjet čtvrtina z nich.
Devět z deseti vysokoškoláků chce pracovat v oboru, který studují. Lákají je především střední a malé firmy (zmínily více než dvě pětiny z nich). Vedle toho však stejně velká část studentů připouští, že by nejraději pracovala v mezinárodní společnosti.
Z průzkumu také vyplynulo, že 12 procent vysokoškoláků chce po absolvování studia začít podnikat a založit si vlastní firmu.
Prioritou vysokoškoláků není kariéra, ale rodina
I přesto, že studenti vysokých škol se během studia připravují na svou budoucí kariéru, na období, kdy se osamostatní a budou již zodpovědní jen sami za sebe, je pro více než polovinu z nich prioritou čísla jedna jejich rodina. Pro dalších 27 procent z nich je v žebříčku životních hodnot na druhém či třetím místě.
Není proto překvapením, že více než dvě pětiny studujících tráví se svými nejbližšími největší část volného času. I přes deklarovanou důležitost rodinných vztahů si však mladí lidé nenechají mluvit do svých životních rozhodnutí. Polovina studentů tvrdí, že na jejich preference a životní postoje nemají rodiče vůbec vliv, svůj život si mladí plánují po svém.
Pro vysokoškoláky je důležitý nejen vztah s rodiči, ale také jejich vlastní rodina, kterou by chtěl do pěti let od absolvování školy založit každý druhý student. To potvrdila i Jana, studentka druhého ročníku Mediálních studií na Univerzitě Karlově: „Rodinu bych chtěla založit asi tak plus mínus pět let po skončení školy. Chci mít šanci do té doby alespoň trochu rozjet kariéru, abych nemusela po mateřské začínat úplně od začátku. Málokterá firma mi, dle mého názoru, podrží stejné místo, ze kterého na mateřskou dovolenou odejdu. Nástup do práce bez předchozích zkušeností by byl mnohem složitější.“
