Článek
Jedním z důvodů, proč se mladí lidé příliš nehrnou do pevnějších svazků, je budování kariéry. Podle jednoho z průzkumů uskutečněných na téma, co je pro Čechy důležitější - rodina či kariéra -, vyplynulo, že třetina Čechů dává přednost úspěchu v práci před časem stráveným s rodinou. I z tohoto důvodu mladé páry čekají několik let, než rodinu vůbec založí. Některé dokonce kvůli kariéře vůbec děti nemají.
„Mladí lidé mají v dnešní době téměř neomezené možnosti, které jim umožňují cestovat, učit se jazyky anebo studovat v zahraničí. Zdá se mi proto přirozené, že se snaží tyto možnosti využívat a zaměřují se například na svůj osobní rozvoj či kariéru než na budování rodin,” uvedl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
„K tomuto trendu přispívá i modernizace společnosti, která je mnohem tolerantnější k partnerskému soužití bez uzavření manželství, než jak tomu bylo dříve. Obecně jsou nesezdané páry také častěji bezdětné,“ dodal.
Oddělené hospodaření, strach z dluhů partnera
Velkou roli v tom, proč současné páry manželství odkládají nebo je vůbec neplánují, hrají peníze. Mladí lidé chtějí se svými příjmy nakládat po svém a každý zvlášť, navíc se obávají dluhů partnera.
Zatímco rodinné finance spravují společně dvě třetiny manželských párů, u nesezdaných partnerů je to méně než polovina. Z letošního průzkumu společnosti Cofidis vyplynulo, že mladí lidé do 26 let věku mají mnohem častěji než ostatní věkové skupiny společné finance rozděleny a každý z partnerů platí ze svého účtu jen jejich určitou část.
„Při uzavření manželství vzniká společné jmění manželů, do kterého pak spadá, až na výjimky, vše, co oba nebo jeden z manželů nabudou, stejně tak jako všechny závazky - například dluhy, které jednomu z manželů nebo oběma mohou vzniknout,” uvedl Hartmann.
Ovšem u lidí, kteří nejsou sezdáni, žijí spolu ve volném svazku, žádná obdoba společného jmění manželů neexistuje - každý z nich získá majetek do svého výlučného vlastnictví. „Z toho vyplývá, že partneři, kteří nejsou sezdáni, nenesou odpovědnost za závazky toho druhého, jako tomu je u manželů,“ upozornil Hartmann.
Bez daňových výhod
Finanční samostatnost je ale vykoupena nemožností uplatnit některé daňové výhody. Například slevy na dani a daňová zvýhodnění mohou daň z příjmu razantně snížit, nárok na ni mají ale jen manželé.
Například za manžela, který je bez příjmů, můžete uplatnit slevu na dani z příjmů v celkové roční výši až 24 840 korun, u zdravotně postiženého manžela je to až dvakrát tolik. Podmínkou ale je, že spolu žijete ve společné domácnosti.
„Slevu je možné uplatnit i v případě, že manželství netrvá po celý rok, a to poměrně. Rozhodující je stav na začátku měsíce, například pokud byl sňatek uzavřen 15. srpna, slevu je možné uplatnit od září,” uvedl Hartmann.
U nesezdaných párů podává každý z partnerů daňové přiznání sám za sebe a daňová zvýhodnění za partnera uplatnit nemůžete.
Dědictví: partner je až ve 2. či 3. skupině
Také v případě smrti partnera můžete narazit na problém. Zatímco při úmrtí jednoho z manželů je druhý z nich v první dědické skupině, u nesezdaných párů je tomu jinak.
„V případě, že jeden z partnerů, kteří spolu žili ve volném svazku, zemře, má pozůstalý partner ze zákona nárok na dědictví, pokud zesnulý neměl manžela ani žádné potomky,” upozornil Hartmann.
Pozůstalý partner dědí podle nového občanského zákoníku v rámci druhé skupiny dědiců, tedy rovným dílem společně s rodiči zesnulého. Pokud by rodiče zesnulého už nežili, bude pozůstalý partner dědit v rámci třetí skupiny společně se sourozenci.
Podmínkou v obou případech však je, aby nejméně jeden rok před smrtí partnera s ním žil ve společné domácnosti.
