Článek
„V Česku si mohou inkasní agentury za ten samý úkon účtovat 200, 500, ale také i dva tisíce korun. My chceme, aby existoval zákon, který by to sjednotil,“ uvedl prezident Asociace inkasních agentur (AIA) Vladimír Gazárek na semináři o dluzích na Filozofické fakultě UK.
Zatím se ani na dvě desítky větších firem sdružených v AIA nedokážou shodnout na tom, jak by tyto poplatky měly být regulovány.
„Každopádně v Německu a Rakousku jsou poplatky inkasních agentur a jejich činnost, tedy za jakých podmínek je lze provozovat, vymezeny zákonem. U nás ne,“ řekl Právu Vladimír Vachel z nadnárodní inkasní společnosti, která je jedním z lídrů AIA. Vymahači si tak mohou dělat a účtovat, co chtějí.
Často jsou to firmičky sotva o pěti lidech, kteří se těžko řídí nějakým etickým kodexem.
Inkasní agenturu může v ČR provozovat kdokoli. „Často jsou to firmičky sotva o pěti lidech, kteří se těžko řídí nějakým etickým kodexem,“ dodal Vachel.
Dříve inkasní firmy dostávaly určité procento za vymožení od věřitelů. Teď je platí dlužníci.
Poplatky jsou žádoucí, ale nikoli nezřízená kreativita některých věřitelů a inkasních firem, co se týká jejich výše. Mimosoudní inkaso by totiž mělo být vždy pro věřitele i dlužníka výhodnější než pak řešení přes soud a exekuci,“ míní Vachel.
Na neúměrné přirážky vymahačů si lidé zadělávají, už když uzavírají smlouvu, třeba o úvěru na auto nebo jinou finanční službu. Ve všeobecných obchodních podmínkách řady bank a nebankovních společností se totiž často v záplavě drobných písmen výslovně píše, že pokud klient neuhradí včas své závazky, tak je povinen uhradit všechny naúčtované náklady spojené s vymáháním pohledávky, a to i třetích osob (inkasních společností).
Číst pečlivě smlouvy
A toho inkasní firmy využívají. Když se tedy klient hned na začátku svým podpisem pod úvěrovou nebo leasingovou smlouvou zavázal platit všechny náklady, tak ho tedy, zcela v souladu se současnou legislativou, vymačkají až na dřeň. Účtují si jednu položku za druhou v očividně neopodstatněně vysokých částkách.
„Jsou-li náklady za vymáhání pohledávky, včetně ze strany třetích osob, zakotveny již ve všeobecných obchodních podmínkách věřitele, nemá dlužník moc šancí se proti jejich výši bránit. V opačném případě určité možnosti jsou,“ dodala Petra Skuhrová z občanské poradny.
Chybí regulace
Asociace přesvědčuje zákonodárce o potřebě vymezit zákonem podnikání inkasních firem už dva roky. Zatím marně. Lhostejné jsou k tomu i ministerstva průmyslu a obchodu a spravedlnosti.
Přitom ale jinak maximální přirážky k dluhu stát systémově reguluje. U soukromých soudních exekutorů to je exekuční řád stanovující, jaké odměny si mohou exekutoři naúčtovat.
Advokátům přirážky u malých dluhů do deseti tisíc zase stát ořezal hned dvojím metrem, a to vyhláškou ministerstva spravedlnosti a postojem Ústavního soudu, který by měl být rozhodující pro další rozhodovací praxi soudců. ÚS pravil, že u tzv. bagatelních pohledávek by odměna advokáta měla být maximálně v takové výši, jako je dluh samotný.
