Hlavní obsah

Vymahači dluhů se pokusili opět otevřít zlatý důl z pokut

Právo, Jindřich Ginter

Vymahači z řad právníků a exekutorů, kteří jdou ve velkém po malých dluzích, k nimž se přihazují nezanedbatelné sumy navíc, se v tichosti pokusili znovu otevřít zlatý důl z opakovaných nezaplacených pokut či složenek.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Ministerstvo spravedlnosti jim letos zisky z pohledávek zkrouhlo tak, že v případě, kdy jsou věřitel a dlužník totožní, se dvě a více věcí spojují v jednu. Advokátovi se pak spočítá jen jedna odměna.

Důvodem byla skutečnost, že vymáhacím továrnám, často patřícím advokátům, tekl z těchto dluhů zisk mnohonásobně vyšší než samotné dlužné částky.

Ti, kteří se dolováním typizovaných dluhů zabývají v masovém měřítku, se ovšem nyní pokusili do novely vyhlášky o odměnách advokátů propašovat nenápadnou, ale kouzelnou větu, která by zlatou žílu z pokut opět otevřela: „Při spojení dvou a více věcí se odměna určí součtem odměn za všechny spojené věci.“

Přeplácelo by se až osmkrát více

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová sice tento návrh razantně smetla ze stolu, a to ještě dříve, než byla novela vyhlášky vůbec předložena vládě, ale nevládní organizace se obávají, že jeho autor to po volbách zkusí znovu.

Pokud by totiž ona větička v návrhu nakonec vstoupila v platnost, povinní by za relativně malé, opakované pohledávky platili navíc až osmkrát více, než je tomu dnes.

„Toto znění by znamenalo, že u sloučených věcí by se náklady právního zastoupení neplatily, jako by se jednalo pouze o jednu věc, ale odměny advokátů by se sčítaly. To by samozřejmě zvyšovalo náklady exekucí. Tento nápad se rozhodně nezrodil na ministerstvu spravedlnosti a jako ministryně spravedlnosti garantuji, že takové znění vyhlášky neopustí můj resort,“ prohlásila důrazně Benešová.

Utajovaný zlatokop neprošel. Tentokrát

Kdo chtěl znovu nenápadně otevřít zlatý důl z pokut, je však zahaleno důsledně střeženým tajemstvím. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová to odmítla upřesnit: „Jedno je ale jisté – tentokrát neprošel.“

Několik zdrojů, a to jak z resortu spravedlnosti, tak z nevládních organizací, naznačuje, že předkladatelem byla Česká advokátní komora (ČAK) nebo někdo z jejích členů.

ČAK se však ve vyjádření pro Právo od tohoto návrhu distancovala. Nicméně z jejího sdělení vyplývá, že zvýšení odměn pro advokáty žalující pohledávky prosazuje, byť ne v tak razantní výši.

„Důvodem je, že advokát odpovídá celým svým majetkem za škodu vždy v maximálním možném rozsahu, přičemž odměna by měla odpovídat riziku, které na sebe advokát přebírá,“ uvedla mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Za tlakem na zvýšení zisků z vymáhaných pokut je ale především to, že počet exekucí loni a letos po letech výrazných skoků citelně klesl, takže advokáti-vymahači a exekutoři z nich už nemají tak královské výnosy jako v předchozích letech.

Naproti tomu ale začíná čím dál tím více vynášet činnost insolvenčních správců, kteří firmám i osobám pomáhají s oddlužením (bankroty). Kasírují odměny od věřitelů, jisté poplatky od dlužníků a přispívá jim i stát.

Jaké odměny žádá advokátní komora
Chce, aby se změnil způsob stanovení tarifní hodnoty při spojení dvou a více pohledávek. Dnes se tato tarifní hodnota počítá podle nejvyšší hodnoty spojených věcí.
Žaluje-li například věřitel dlužníka o dvě pohledávky ve výši 10 000 korun a 5000 korun a dojde-li ke spojení těchto věcí, je tarifní hodnota 10 000 korun. Z ní činí odměna pro advokáta 1500 korun za úkon právní služby.
ČAK prosazuje, aby v uvedeném příkladu tarifní hodnota činila 15 000 korun, z níž činí odměna 1700 korun za úkon právní služby.
Zdroj: ČAK

Výběr článků

Načítám