Hlavní obsah

Vymahači dluhů od teď už nesmí ponižovat dlužníka, odhlasovali si kodex

Právo, Jindřich Ginter

Společnosti specializované na vymáhání dluhů, a sdružené v Asociace inkasních agentur (AIA), si jednomyslně odhlasovaly na zasedání mimořádné valné hromady nový Etický kodex, respektive jeho rozšířenou komentovanou verzi. Z něho vyplývá, že například pracovníci inkasních agentur nesmí urážet dlužníka.

Článek

„Nyní má asociace v ruce jasný návod, jak posuzovat došlé podněty a stížnosti na neetické chování a postupy,“ uvedl prezident AIA Vladimír Gazárek.

Etický kodex Asociace inkasních agentur sice existuje již od vzniku asociace v roce 2002, ale jeho původní verze obsahovala jen pět stručných, obecných bodů, že firmy budou dodržovat zákony.

„Tento výčet pravidel se ukázal pro praxi nedostatečně konkrétní pro posouzení jednotlivých případů a situací. AIA se proto rozhodla jasně definovat, jaké chování a přístupy na českém inkasním trhu jsou z hlediska etiky přípustné či nepřípustné, a které jsou pro členy povinné,“ dodal Gazárek.

Z pohledu Etického kodexu AIA je nepřípustné:

•    Dlužníka jakkoliv osobně ponižovat.

•    Vydávat se za exekutory, advokáty, konkurzní správce, notáře, policii nebo jiné osoby s činností jasně vymezenou zákonem nebo takový dojem vyvolávat nebo podporovat.

•    Vstupovat do domu nebo bytu domnělých nebo skutečných dlužníků bez jejich souhlasu či dokonce přes jejich odpor.

•    Domáhat se osobního jednání s dlužníky v době nočního klidu.

•    informovat spolupracovníky, sousedy či další třetí osoby, které s dluhem nemají nic společného či k jednání nebyli zmocněni jak o existenci dluhu, tak o jeho podrobnostech.

•    Pokud je dlužník fyzickou osobou, zveřejňovat údaje o dlužníkovi či poskytovat jakékoliv další detaily týkající se dluhu třetím osobám, vylepovat či jinak oznamovat fakt, že dotyčná osoba je dlužníkem.

•    Po úhradě částky komunikované dlužníkovi jako dluh dodatečně vymáhat další příslušenství pokud jeho výpočet (například v závislosti na datu úhrady dlužníkem) není vymezen v komunikaci k dlužníkovi. Například je nepřípustné vymáhat úroky z prodlení poté, co byl dlužník upomínán pouze o výši jistiny dluhu.

•    Pokud bude dluh věřitelem zveřejněn v registru dlužníků, do kterého nemá inkasní agentura přístup, vytvářet dojem, že sama inkasní agentura zajistí zveřejnění dluhu.

•    Pokud bude v dalším kroku pohledávka řešena soudní cestou žalobou věřitele nebo právní kanceláře, vytvářet dojem, že sama inkasní agentura zažaluje dluh či vykoná exekuci.

•    Uzavírat jakékoliv kartelové či podobné dohody napříč trhem.

•    Nepodloženě pomlouvat konkurenční inkasní agentury.

•    Jakékoli korupční jednání.

•    Neúměrně zdržovat či uměle protahovat mimosoudní řízení.

•    Fakturovat věřiteli náklady nebo odměnu inkasní agentury pokud na takovou možnost nebyl předem zřetelně upozorněn a částku nelze jednoznačně vypočíst ze smlouvy.

Z pohledu Etického kodexu AIA je přípustné, vhodné a žádoucí:

•    Zdůrazňovat odpovědnost dlužníka za vznik nesplácené pohledávky, která je vždy větší, než případná spoluzodpovědnost věřitele; například z nepřesného posouzení bonity dlužníka věřitelem.

•    Upozornit dlužníka na hrozící nebezpečí formou oznámení o možnosti zahájení soudního řízení a s tím souvisejícím nárůstem nákladů za soud či exekuci.

•    Upozornit dlužníka na riziko poškození jeho dobrého jména kvůli špatné platební morálce.

•    Inkasovat od dlužníka přiměřené náklady věřitele nebo inkasní agentury, neboť jeho platební nevůlí či neschopností vznikla na straně věřitele prokazatelná škoda z prodlení.

•    Individuální či automatizované volání (call-centra) mimo pracovní dobu, maximálně do 22:00 hod. večerní.

•    Automatizované zasílání SMS zpráv či připomínek, využití všech dalších komunikačních nástrojů.

•    Osobní návštěvy dlužníků včetně přímého inkasa dlužných částek, samozřejmě vždy proti dokladu o zaplacení.

•    Provádění terénních inspekcí a osobních návštěv v sídle či bydlišti dlužníka.

•    Dotazování u zaměstnavatelů nebo sousedů v aktuálním bydlišti dlužníka za předpokladu zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích.

•    Pokud je inkasní agentura sama věřitelem (například po odkupu pohledávek), vyměňovat údaje o takových dlužnících v rámci registrů dlužníků.

•    Pokud je dlužník právnickou osobou, sdělovat třetím stranám (a to i za úplatu), že je dlužníkem, pokud tím nebudou porušeny platné zákony a nařízení.

Z pohledu Etického kodexu inkasní agentura musí:

•    Nést plnou zodpovědnost za znalost a dodržování všech zákonů, nařízení a vyhlášek souvisejících s její činností.

•    Plnit zákonnou informační povinnost zveřejněním účetních výkazů do 1 roku od konce příslušného účetního období.

•    Vést průhledné a pravdivé účetnictví.

•    Dbát na své dobré obchodní jméno a vlastní pověst, hájit zájmy klientů a věřitelů a v konkurenčním prostředí a v cenové politice zachovávat principy fair play.

•    Vést oddělené bankovní účty pro inkaso pohledávek svých klientů.

•    Prostředky inkasované na bankovní účty agentury bez zbytečného prodlení vyúčtovat a převést věřiteli, pokud tato agenda není smluvně ošetřena jinak.

•    V komunikaci s dlužníkem zřetelně oddělovat úkony, které provede sama a úkony, které doporučí nebo se domnívá, že provede věřitel nebo jiná třetí osoba.

•    Být řádně nahlášena u Úřadu na ochranu osobních údajů jako zpracovatel a uchovatel osobních dat.

•    Pokud realizuje výměnu dat o dlužnících, provádět ji vždy v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.

•    Vyvíjet maximální snahu o co nejrychlejší řešení pohledávek klientů.

•    Na žádost klienta poskytnout informace o vykonaných inkasních úkonech.

•    Jednoznačně smluvně definovat cenu za své služby pro klienta. Standardem odměňování za inkasní činnost je procento z vymožené pohledávky pro věřitele. Pokud se inkasní agentura s klientem dohodne i na jiné formě úhrady jejích služeb (například na ceně za inkasní úkon), musí být toto jednoznačně stanovené ve smlouvě písemnou formou.

•    Dbát na řádné proškolení zaměstnanců a snažit se maximálně podporovat své klienty a věřitele.

•    Nést plnou zodpovědnost za chování svých zaměstnanců v otázkách upravených Etickým kodexem a rovněž spoluzodpovědnost za naplňování Etického kodexu jejími subdodavateli.

Související témata:

Výběr článků

Načítám