Článek
Jak ale Právo upozorňují čtenáři, automatizované vymáhání bez okolků jede dál. Postižený motorista přitom nemá ČKP prakticky možnost věc objasnit, neboť na jeho argumenty nikdo z kanceláře pojistitelů neslyší, i když kdo byl v dlužném období skutečným vlastníkem, a tedy povinným, bývá z dokladů, jako je technický průkaz a kupní smlouva, zřejmé.
To se přihodilo i Bohumile S. z Hradce Králové, po které prostřednictvím inkasní agentury, a poté na soud podaného návrhu na elektronický platební rozkaz, ČKP vymáhá 6350 korun i s příslušenstvím.
Mělo by to být za nezaplacené povinné ručení u nákladního auta Mercedes od února do března 2011. Jenže jak jednoznačně vyplývá z technického průkazu, v této době byl majitelem vozu někdo jiný, a to Patrik B. z Prahy-Horních Počernic. Ten měl povinné ručení ještě v posledním měsíci, kdy auto vlastnil, uhradit.
Vůz od něho zakoupil František B. z Hradce Králové, který si ho nechal dále pojistit v rámci flotilového pojištění u paní Bohumily S. Každopádně ale, jak vyplývá z dokumentů, které má Právo k dispozici, v dlužném období únor–březen 2011 neměla Bohumila S. s tímto autem nic společného.
Potvrzení přišlo i od ministerstva dopravy
Potvrdilo jí to černé na bílém i ministerstvo dopravy. „Váš případ jsme prověřili a v Centrálním registru vozidel nejste vedena jako vlastník nebo provozovatel předmětného vozidla,“ napsal ženě postižené neoprávněným vymáháním ředitel odboru provozu silničních vozidel na ministerstvu dopravy Josef Pokorný.
„Třikrát jsem psala ČKP, že jsem auto nikdy nevlastnila ani neprovozovala, třikrát inkasní agentuře, dvakrát jejich advokátovi, který to dal k soudu; všem jsem několikrát celou věc vysvětlila, ale na nic nereagují,“ napsala Právu Bohumila S.
ČKP přesto přes soud po Bohumile S. vymáhá 6350 korun. Výzva od soudu, aby se k věci vyjádřila, jí přišla letos 6. května. ČKP, jejího advokáta a inkasní agenturu vůbec nezajímalo, že v dlužném období nebyla prokazatelně vlastníkem ani provozovatelem.
Důkaz musí přinést samotní lidé
V návrhu na platební rozkaz přitom advokát ČKP doslova píše, že „k prokázání tvrzení, že žalovaný (Bohumila S.) byl v žalovaném období vlastníkem předmětného vozidla, žalobce čerpá data z Centrálního registru vozidel“.
Jak ale z konfrontace údajů vyplývá, nemůže to být pravdivé tvrzení. V registru vozidel ani v technickém průkazu nebyla u tohoto auta Bohumila S. zkrátka nikdy vedena.
„Není ani mojí povinností ČKP posílat nějaký výpis z centrálního registru, jak po mně ČKP žádá. To si mají zajistit oni, když něco vymáhají,“ míní Bohumila S.
Bohužel v praxi jsou lidé vystavováni právnímu principu naruby, tedy že musí dokazovat oni, že nejsou dlužníci, a ne naopak, že ČKP jim musí dokazovat, že něco dluží. Tento princip by ale měla narovnat připravovaná změna zákona o povinném ručení. ČKP již dříve Právu sdělila, že se ke konkrétním případům nebude vyjadřovat.