Článek
Praktiky vybržďování a záměrného ohrožování se velmi obtížně dokazují. Většinou o něm rozhodnou až případní svědci. Mezi motoristy se proto hodně diskutuje o účelnosti palubních kamerových systémů přímo v autech, které stojí kolem deseti tisíc korun. Jenže ani ty většinou nepřinesou stoprocentní důkaz.
Sice je na záznamu patrné, že řidič před vámi zabrzdil, nečekaně manévroval, ale on bude například tvrdit, že před autem mu přeběhla kočka nebo zajíc, přičemž kamera z vašeho auta už nemá takový záběr.
„S videozáznamem přímo od řidiče, který by dokumentoval průběh vybržďování, jsme se na likvidaci ještě nesetkali. Pokud má ale řidič natočené video, které by dokumentovalo nehodu, může ho samozřejmě pojišťovně doložit,“ řekl Právu Jan Marek z České pojišťovny.
Potvrzuje, že případy vybržďování nebo ještě častějších tzv. myšek jsou obtížně prokazatelné. Někdy však skutečného viníka usvědčí tradiční prostředek – svědci. Tak se to stalo i nedávno na dálnici D 11, kde se srazil autobus se starším Opelem Calibra.
„Viníkem se nejprve jevil řidič autobusu. Cestující z autobusu ale shodně svědčili, že řidič osobního auta jel agresivně a po předjetí začal před autobusem bezdůvodně manévrovat a brzdit,“ shrnul Marek.
Česká pojišťovna tedy uhradila škodu z havarijního pojištění autobusu, ale následně tuto částku v plné výši požadovala po pojišťovně řidiče opelu. Tím to ale neskončilo. Pojišťovna agresivního motoristy to uhradila ČP, ale dále to regresem vymáhala přímo po svém klientovi, neboť ten nehodu se škodou de facto způsobil úmyslně.
Vlekl se, neuhnul, ani když jsem ho problikal, tak jsem ho vzal zprava odstavným pruhem.
Kromě toho, že celou škodu ve výši několika desítek tisíc korun musel zaplatit své pojišťovně, tak ještě po něm dopravce nárokoval ušlý zisk způsobený výlukou provozu autobusové linky.
Vlekl se, neuhnul, vzal jsem ho zprava
Najíždění, vytlačování, vybržďování špatně skončilo už v mnohých případech. Nejznámější jsou dosud v paměti většiny lidí, protože se vždy připomenou s tím, jak řidiči na silnicích stále narážejí na obdobné šílence.
Třeba René Chalupník v říjnu dostal nakonec čtyři roky za to, že těžce ublížil řidiči autobusu, protože měl pocit, že ho šofér busu schválně vytlačuje. Na začátku prosince zase vzájemné vybržďování v Chomutově skončilo potyčkou a varovným výstřelem do vzduchu. Agresor s prominentní značkou „2222“ Aleš Trpišovský zase smetl v prosinci 2010 pomalejší vůz.
Trpišovský stanul po dvou letech před soudem, vinu necítíVideo: Novinky
Na motoristických fórech na internetu se ovšem objevují časté názory řidičů, že za ohrožující manévry, třeba předjíždění odstavným pruhem na dálnici, problikávání, najíždění, myšky a vybržďování si mohou často šoféři sami, protože jedou pomalu v rychlém pruhu a neuhnou.
„Vlekl se, neuhnul, ani když jsem ho problikal, tak jsem ho vzal zprava odstavným pruhem,“ píše například řidič Jarda na jednom z autowebů.
Někteří dokonce přidávají rady, jak na to, aby pomalejšího vyděsili, ale nedošlo ke srážce – třeba se jen letmo dotknout brzdového pedálu, aby se rozsvítila brzdová světla, ale ve skutečnosti přidat plyn.
Už ale nepíší, k čemu si tím vlastně pomohou, když dají průchod nervům. Na nejbližších světlech, stavebním omezení, nebo pumpě totiž obvykle i ti pomalejší řidiči piráty dojedou.