Článek
„Po živelních pojistných událostech býváme při tak malých rozdílech vůči klientům vstřícní, takže dvoukilometrový rozdíl ve výkladu pojmu vichřice by určitě nebyl důvodem k nevyplacení pojistného plnění,“ reagoval Václav Bálek z Allianz.
„Vichřice je u nás klasifikována jako proudění větrů o rychlosti vyšší než 75 km/hod. Každá škodní událost se však likviduje individuálně, přihlíží se k mnoha faktorům a vždy závisí na konkrétní situaci,“ sdělil Tomáš Zavoral z Direct pojišťovny.
„Vichřicí se rozumí dle našich pojišťovacích podmínek proudění vzduchu, které v místě pojištění dosáhlo rychlosti nejméně zhruba 75 km/h. Vzhledem k riziku možných pojistných podvodů si musí pojišťovny toto živelní nebezpečí opravdu přesně vyspecifikovat,“ zdůraznila Kateřina Bílá z Wüstenrotu.
„Klasifikace pojmů může být v různých pojišťovnách různá. Proto by si klienti měli buď sami ještě před sjednáním pojištění, nebo pak ve spolupráci s pojišťovacím poradcem projít pojistné podmínky – zejména ty části, které se týkají rizik, předmětu pojištění a limitů,“ radí Dagmar Koutská z České pojišťovny.
Vichřice je podle ní běžně u většiny pojišťoven stanovena v pojistných podmínkách podle hydrometeorologické stupnice síly a rychlosti větru.
Vodítkem škody v okolí
„Záleží na individuální praxi jednotlivých pojišťoven. Rychlost vichřice bývá definována v pojistných podmínkách. Obvykle se za vichřici považuje vítr o rychlosti nad 72 km/hod., což odpovídá osmému stupni Beaufortovy škály,“ dodal Milan Káňa z Kooperativy.
Meteorologická měření se však podle něj provádějí bodově, proto může být sporné, jaké rychlosti vítr dosahoval v místě škody.
„Vodítkem pro uznávání nároků bývá zjištění, zda vítr způsobil i jiné škody na stromech či stavbách v těsném sousedství místa pojištění,“ dodal Káňa.
Mapa větrů s rizikovějšími oblastmi je výjimečná
Povodňové mapy jsou už známá pomůcka, která rozhoduje o tom, zdá vám majetek vůbec pojistí a za kolik. Jenže stále častěji ničí naše domovy také lokální větrné smrště. Existuje proto něco jako mapa větrů?
„Pracujeme i s mapami postihujícími výskyt vichřice,“ potvrdila Právu Dagmar Koutská z České pojišťovny (ČP). Generali, patřící do stejné skupiny jako ČP, je však v tomto ohledu zdrženlivější.
„Je pravda, že mezi největší přírodní kalamity posledních let patří orkán Kyrill z ledna 2007 nebo vichřice Ema z března 2008. Od té doby jsme se ale s větrnou smrští obdobných rozměrů nesetkali. Větrná mapa může existovat například v Karibiku, kde rok co rok se železnou pravidelností přichází období tornád. V ČR se podobné vichřice mapou větrů zřejmě předpovídat nedají,“ míní Jiří Cívka z Generali.
„Tato mapa existuje, ale pojišťovny ji příliš nevyužívají. Slouží primárně pro meteorologické potřeby. Stanovují se stupně větrnosti, ale my tento faktor v rámci pojistných smluv nevyžadujeme,“ reagovala Kateřina Bílá z Wüstenrot.
Vítr vane v každé ulici jinak, tvrdí Bálek
„Každý objekt má vlastní povodňovou historii, ale vítr vane v každé ulici jinak a navíc není stejně silný ve všech výškách,“ dívá se na to skepticky Václav Bálek z Allianz.
„Zprovoznění větrných map je dlouhodobou záležitostí. Ve srovnání s povodňovými mapami, v nichž lze jednoznačně označit oblasti, které voda v případě povodní ohrozí, je logicky mnohem obtížnější vygenerovat lokality, které jsou pravidelně vystaveny riziku silného větru,“ dodala Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.
„Pojistitelé se dosud shodují v názoru, že nahodilost vichřice a místní odlišnost v jejím působení je oproti povodni o tolik větší, že žádné detailní mapování není v praxi možné,“ sdělil Milan Káňa z Kooperativy.
Zájem o pojištění proti živlům roste
Živelní pohromy figurují jen asi ve čtvrtině pojistných událostí, kde je poškozen či zničen majetek, ale zcela dominují v objemu škod. A to je ten pravý důvod, proč se lidé začínají více zajímat o pojištění proti živlům. Zejména po letošních povodních a mohutných krupobitích. Vyplývá to z informací České asociace pojišťoven (ČAP).
„V objemu škod je řádění živlů na prvním místě a částky se pohybují až v miliónech korun na jednu pojistnou událost,“ upozornila Marcela Kotyrová z ČAP.
Větší ochota lidí se pojišťovat proti živelním událostem se netýká jen nemovitého majetku, ale i motorových vozidel.
„Zde si motoristé musejí buď sjednat havarijní pojištění, nebo uzavřít doplňkové připojištění k povinnému ručení. Zájem zaznamenáváme o obě varianty,“ uvedla Renata Svobodová z České podnikatelské pojišťovny.
Zejména doplňkové pojištění přírodních rizik je podle ní v současné době motoristy hodně žádané. "Pojistka pokrývá rizika škod na motorových vozidlech vlivem živelních událostí, střetem se zvířetem či poškození plastových částí a kabeláže v motorovém prostoru auta,“ dodala Svobodová.
Standardní povinné ručení totiž na škody způsobené povodněmi, bouřkou či krupobitím nepamatuje. Výjimkou je jen povinné ručení nabízené pojišťovnou Kooperativa, kde je živelní pojištění zahrnuto v pojistných podmínkách.