Většina párů má společné finance

„Třetina sezdaných párů, stejně jako dvě pětiny nesezdaných párů, nemá společné finance ani je do budoucna neplánuje. Téměř 65 procent českých párů tedy využívá nějaké formy společné správy financí nebo je plánuje,“ uvedli autoři průzkumu.

Z toho dále vyplynulo, že rovným dílem má veškeré náklady rozdělené téměř čtvrtina párů, přičemž většinu z nich tvoří především lidé ve věku 36 až 65 let. Naopak poměrově, tedy podle výše příjmů jednotlivých partnerů, si dělí náklady pětina párů. Tento přístup z více než poloviny využívají lidé do 35 let.

Výši příjmů svého partnera zná podle průzkumu tři čtvrtiny zadaných nebo sezdaných Čechů. „Až 27 procent Čechů nesdílí svou finanční situaci s nikým. Mladší lidé jsou v tomto otevřenější a svěřují se obecně více,“ doplnil ředitel Partners Banky Marek Ditz.

Polovina párů podle něj využívá společné finanční produkty jako bankovní účty nebo třeba stavební spoření. Přesto mohou být v ohrožení v tom, že ke svým penězům nebudou mít přístup právě tehdy, když je budou nejvíce potřebovat. S tím se setkal každý pátý Čech.

I proto lidé mimo společné finance zároveň mají ještě svůj běžný nebo spořicí účet. „Problémem většiny společných účtů v nabídce bank bývá případ, kdy jeden z partnerů je jeho majitelem a druhý pouhým disponentem, který má omezená práva v rozsahu určeném majitelem. To představuje obrovské riziko v případě nečekaných životních situací, jako je například úmrtí jednoho z partnerů, kdy se mohou společné peníze pro disponenta dočasně zcela zablokovat,“ poznamenal Ditz.

Doplnil, že mnoho diskuzí ve vztazích se točí také kolem úhrady společných nákladů. Ty si podle průzkumu téměř čtvrtina českých párů dělí rovným dílem, další pětina poté poměrově podle výše platu. Starší páry společně nejčastěji šetří na důchod, mladší pak na pořízení nemovitosti.

„Hledání spravedlnosti v rozdělování společných nákladů v páru může být skutečným oříškem. Navíc ne každému může být diskuze ohledně financí příjemná. Jak vyplývá z průzkumu, rovné přerozdělení nákladů volí především starší generace. Partneři v mladší generaci jsou méně rovnostářští, náklady si dělí podle rozdílu v příjmech,“ doplnil Ditz.

Kolem 80 procent českých párů využívá společné finance nejčastěji na pokrytí běžných výdajů, jako jsou nájem, provoz domácnosti, účty za energie či nákupy potravin. Na volnočasové aktivity, jako jsou společné výlety, dovolené a zábava, poté téměř polovina z nich.

Naopak do společných investic, například do akcií či dluhopisů, se pouští jen pětina párů. Co se týká spoření, téměř polovina párů společně šetří na důchod. Týká se to ale spíše až generace ve věku 45 až 65 let.

Rezervy si vytváří jen polovina párů. Možnosti tvorby úspor v mnohých rodinách snížil reálný pokles příjmů v posledních letech. „Obecně doporučujeme odkládat si 30 procent svého příjmu, z toho 10 procent do krátkodobých rezerv, jakými jsou například spořicí účty, zbývajících 20 procent pak do dlouhodobých rezerv. Zde doporučujeme zejména investice do kvalitních akciových fondů,“ radí Ditz těm, kteří si to mohou dovolit.