Většina českých domácností koronakrizi ustála, i tak dvě pětiny přišly o příjmy

Tři z pěti českých domácností nezaznamenaly během pandemie koronaviru žádný propad příjmů. Nicméně zbylé dvě pětiny už takové štěstí neměly a musely se potýkat s nižšími příjmy, ukázal aktuální průzkum České bankovní asociace (ČBA).

V každé čtvrté domácnosti přišli její členové o část výdělků, například byli přeřazeni na nižší úvazek či jim vypadl vedlejší příjem apod. Necelé desetiny domácností se dotkla ztráta jednoho příjmu. Nejhůře koronakrize a s ní spojená opatření vlády poznamenala čtyři procenta českých domácností, v nichž lidé přišli o všechny dosavadní příjmy.

Jedním z vysvětlení, proč se většina domácností nemusela potýkat s výraznými výpadky příjmů, je podle Heleny Brychové z ČBA například státní podpora v podobě kurzarbeitu, která firmám pomohla udržet zaměstnanost a mnohé firmy tak nemusely propouštět.

Podle Úřadu práce ČR vzrostl podíl nezaměstnaných z „předpandemických“ 3,1 procenta (leden) na současných 3,8 procenta (červenec). V mezinárodním srovnání se Česká republika řadí podle posledních dostupných dat Eurostatu mezi státy, které jsou na tom v růstu nezaměstnanosti nejlépe. „Otázkou však je, co s nezaměstnaností udělá podzim a ukončení státních subvencí,“ dodala Brychová.

Češi se během pandemie chovali rozumně a nadpoloviční většina z nich utrácela méně než obvykle. Téměř dvě pětiny lidí uvedly, že omezily výdaje za běžné nákupy, v obchodech za potraviny či drogerii utrácely méně. Třetina také odložila větší nákupy, například na čas oželela pořízení nového auta, televize, domácích spotřebičů apod.

Domácnosti šetřily, což potvrzují i statistické údaje České národní banky (ČNB), podle nichž vklady v bankách v době pandemie rostly. Například v dubnunarostly o 56 miliard korun na 2,8 bilionu korun.

„Silným motorem české ekonomiky je dlouhodobě domácí spotřeba, a ta při rostoucích vkladech oslabuje. Nové úvěry na bydlení i spotřebu se však paradoxně „chovaly“, jako by žádná pandemie nebyla. Vysvětlení je jednoduché – velmi nízké úrokové sazby a očekávání, že bude zrušena daň z převodu nemovitosti. Navíc koupě domu či bytu je záležitost, kterou jedinec promýšlí poměrně dlouho. Jestliže měl v plánu jeho pořízení ještě před krizí, kterou nakonec ustál, dá se říci, že v takovém případě koupi dokončí, než aby ji odkládal,“ doplnil Vladimír Staňura z ČBA.

Jednou z možností, jak ulevit domácímu rozpočtu byl i odklad splátek úvěrů a hypoték. Již 12. března doporučilo prezidium ČBA členským bankám, aby k odkladu splátek přistoupily. O měsíc později (17. dubna) nabyl účinnosti zákon o odkladu splátek úvěrů. Lidé tak mohli své závazky odložit na tři nebo šest měsíců. Odklad splátek končí 31. října 2020. Od listopadu by se tedy všichni dlužníci měli již vrátit ke splácení svých úvěrů.

K 31. červenci 2020 banky evidovaly celkem 393 tisíc žádostí, z nichž 352 tisíc již bylo schváleno. O odklad splátek požádalo zhruba 12 až 13 procent všech úvěrovaných klientů, přičemž dvě třetiny žádostí se týkaly úvěrů na spotřebu, čtvrtina pak hypotečních úvěrů, zhruba deset procent tvoří úvěry právnických osob.

„Nárůst podaných žádostí výrazně zpomalil. Za poslední týden došlo bankám jen tisíc nových žádostí, což je zanedbatelné množství oproti průměru v červnu, kdy bankám docházelo 10 tisíc žádostí týdně. Lze tedy očekávat, že přísun žádostí v srpnu zcela ustane. Žádat v srpnu, o odklad splátek na dva měsíce, už přestává dávat zkrátka smysl. V listopadu musejí všichni, kdo odklad dostali, zase začít splácet. Tam se ukáže, do jaké míry byl odklad účinný,“ doplnil Staňura.

Během pandemie lidé sahali i do finančních rezerv připravených právě pro případy výpadu příjmů. Téměř polovina oslovených (47 procent) uvedla, že jim její výše bez jakéhokoliv uskromňování stačila. Tři z deseti ji téměř vyčerpali.

Ovšem byli i tací, kteří žádnou rezervu neměli, v průzkumu to uvedl každý osmý oslovený. Téměř desetině lidí také úspory nestačily a museli si půjčit, dvě procenta pak využila různých forem podpor od státu.

Situace posledních několika měsíců se určitým způsobem promítla i do smýšlení většiny Čechů (66 procent).

O svých financích chtějí do budoucna více přemýšlet, případně si i více spořit. Více než třetina dotázaných však deklaruje, že pandemie jejich způsob uvažování o financích nijak neovlivnila.

„Vzhledem k prognózám vývoje ekonomiky i nejistému vývoji situace na podzim by lidé měli nad svými financemi přemýšlet a plánovat si je opravdu pečlivě. To platí i v případě těch, kteří deklarovali, že pandemii zvládli,“ upozornila Brychová.

Jak dále dodala, je v případě nakládání s penězi podstatné umět se na svoji situaci podívat s nadhledem a určit si priority. „Pokud se nám to nepodaří a do finančních problémů se přesto dostaneme, je třeba se jim postavit čelem a začít je co nejdříve řešit, nejlépe s odborníky.“

Statistiky Poradny při finanční tísni totiž ukazují, že mnozí klienti začínají řešit problémy se splácením příliš pozdě. Ve třech pětinách případů dokonce až po čtyřech letech, v nichž jim úvěry postupně přerůstají přes hlavu. Nejčastěji se pak rozhoupají až ve chvíli, kdy je na ně uvaleno více exekucí.

„Předlužení klientů začíná často tak, že si půjčí u banky, která si prověří jejich úvěruschopnost v registru dlužníku. Nicméně již nemá možnost zabránit tomu, aby si klient vzal další spotřební úvěr od věřitele, který co do zkoumání bonity klienta již není tak přísný jako banka. V takovém případě pak stačí, aby klient přišel o svůj příjem a ocitne se ve finančních potížích,“ uvedl David Šmejkal z Poradny.