Článek
Jak ukázal aktuální průzkum Poštovní spořitelny, naprostá většina rodičů (tři čtvrtiny oslovených) se svým dětem již odmala snaží vštěpovat základy finanční gramotnosti.
Jedním z jejích základních principů je znalost zacházení s penězi, resp. to, jak správně nakládat s příjmy a hlavně mít pod kontrolou výdaje. A právě kapesné od rodičů je prostředkem, který děti může naučit, jak s penězi zacházet.
Rodiče si toho jsou vědomi, čtyři pětiny z nich tak svým dětem prakticky od doby, kdy nastoupily do první třídy, nějakou tou korunou pravidelně přilepšují. A nejedná se přitom o malé částky.
Nejmenší školáci do 10 let dostávají od rodičů v průměru 127 korun měsíčně, děti mezi jedenáctým až patnáctým rokem pak v průměru 343 korun měsíčně. Starší školáci i začínající studenti starší 15 let pak každý měsíc mohou počítat s kapesným v průměrné výši 842 korun.
„Čím dříve se děti začnou seznamovat s hodnotou a funkcí peněz, tím lépe. Důležitější než výše kapesného je ale jeho pravidelnost,“ uvedl Přemysl Hanzelka z Poštovní spořitelny.
Třetina školáků má bankovní účet
Každý třetí školák má už také svůj vlastní účet v bance. Rodiče ho svým dětem zakládají v průměru kolem devátého roku života, tedy zhruba ve druhé až třetí třídě.
Platební karta ale u dětí stále ještě běžná není, ačkoli je banky nabízejí už od osmi let. Celkem ji podle průzkumu má necelá pětina školáků a v průměru kartu dostávají až v 14 letech.
Děti vlastnící platební kartu, dostávají průměrné kapesné ve výši 591 korun, zatímco průměrná výše kapesného u dětí bez karet je 316 korun.
