Většina Čechů pociťuje pokles životní úrovně. Omezují služby, kupují levnější zboží

Zhoršení celkového stavu české ekonomiky vnímá podle průzkumu agentury Ipsos pro banku Creditas prakticky každý Čech (98 procent).

To se odráží i na životní úrovni domácností. Sedm z deseti dotázaných již zaznamenalo její pokles, polovina z nich dokonce velmi silný pokles. Čtvrtina lidí se zatím omezovat nemusela, ale s poklesem životní úrovně počítá již brzy.

Inflace výrazně zasahuje i do nákladů spojených s bydlením, jako je například nájem, splátky hypotéky či platby za energie. Jen pětina lidí zmínila, že v jejich domácnosti zatím nedošlo k žádné změně, především pak díky tomu, že mají nastavené fixace.

Ostatní respondenti však zaznamenali růst nákladů. Pětina oslovených platí měsíčně částku o maximálně tisíc korun vyšší, třetina o tisíc až tři tisíce korun více, další pětina o tři až pět tisíc více a u devíti procent lidí jsou měsíční náklady vyšší o více než pět tisíc korun.

Z dat banky vyplývá, že v meziročním srovnání vydávají domácnosti za potraviny o 10 procent více než před rokem, naopak výdaje za oblečení klesly o dvě procenta, u ostatních nákupů byl pokles výdajů o 1,5 procenta. O 4,5 procenta stouply celkové výdaje související s dopravou. Nejvýznamnější rostoucí položkou byly služby, kde se ukázal nárůst o 124 procent, což souvisí zejména s novou výší záloh, například za elektřinu.

„Aktuální průzkum potvrdil to, co se zpožděním naznačovala data o spotřebě domácností už v závěru loňského roku. Vysoká inflace snižuje kupní sílu obyvatel a mění jejich spotřebitelské zvyklosti. Prioritou je bydlení, na zbytku se začíná šetřit. I když v obchodech utrácíme více, reálně si odnášíme méně zboží,“ podotkl Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.

Zhruba polovina oslovených na rostoucí ceny v obchodech reaguje tím, že nakupuje levnější zboží. Více než čtvrtina nakupuje stále stejné zboží, ovšem v omezeném množství, dalších 17 procent lidí se zatím v nákupech neomezovalo, ale už se ohlížejí po jiných alternativách. Zhruba každý druhý také omezil návštěvy restaurací či využívání jiných zbytných služeb.

Zájem o levnější zboží, například z druhé ruky, potvrzují i data společnosti Shoptet. Jen v letošním roce rostou počty objednávek v second handech nebo obchodech s repasovanými počítači a staršími telefony v průměru o 20 procent.

Odborníci ze Shoptetu odhadují, že tento trend je teprve na vzestupu a v následujícím roce může celý segment růst o další desítky procent.

„Pro část zákazníků je použité zboží příležitostí, jak ušetřit, ale přitom si stále pořídit něco nového. Případně si přivydělat prodejem věcí, které už nepotřebují, ale stále ještě mají nějakou hodnotu. Zároveň má tento segment potenciál být příležitostí pro nové nápady a podnikavce. Proto očekáváme růst nejen poptávky, ale navyšující se počty nových obchodů,“ vyjádřil se k dané situaci Samuel Huba, ředitel společnosti Shoptet.