Článek
Na všechno se v životě připravit nelze a poslední měsíce nám to ukazují naprosto jednoznačně. Epidemie onemocnění covid-19 a s ní spojená vládní opatření výrazně zasáhly do života prakticky nás všech.
Dvě třetiny lidí v průzkumu společnosti Provident Financial přiznaly, že první vlna epidemie měla vliv na jejich finance. Třetina přišla o úspory a tři procenta si musela vzít půjčku na pokrytí běžných výdajů. Případné finanční potíže související s opatřeními ve druhé vlně lidé plánují řešit z úspor (53 procent), pomocí od rodiny (23 procent), ale i změnou zaměstnání (21 procent) či prodejem majetku (osm procent).
Většina českých domácností koronakrizi ustála, i tak dvě pětiny přišly o příjmy
Nemoc, úraz, rozvod, ale i dědictví
Čtyři z pěti oslovených Čechů se v posledních pěti letech musely vypořádat i s dalšími nečekanými událostmi, které jejich rodiny postihly. Nejčastěji se přitom jednalo o nemoc či úraz, což zmínila třetina oslovených, smrt blízkého člověka pak postihla tři z deseti Čechů.
Čtvrtina respondentů musela řešit nenadálé výdaje spojené s bydlením, o práci přišla pětina lidí. Každý šestý se rozvedl nebo rozešel se svým partnerem, každý sedmý se zadlužil nebo dostal do problémů se splácením svých závazků.
Ovšem nejen špatné a nepříjemné události Čechy potkaly. Téměř desetina oslovených si finančně pomohla ať už tím, že zdědili nějaký majetek (sedm procent) nebo tím, že vyhráli v loterii (dvě procenta).
V případě krize omezí výdaje či sáhnou do úspor
Jakákoli nečekaná událost má pochopitelně vliv i na finanční stránku domácnosti. A jak by se s tím Češi případně vypořádali? Především by omezili výdaje jen na to nejnutnější, uvedli tři z pěti oslovených.
Více než dvě pětiny (44 procent) by sáhly do úspor. Ovšem v tom je dost zásadní problém. Jak průzkum ukázal, více než pětina lidí žádné úspory nemá a zhruba stejný počet lidí spoří jen to, co jim na konci měsíce zbude.
„Na to nespoléhejte, vždy najdete něco, za co peníze utratit. Řiďte se třeba metodou tří obálek (nebo tří spořicích účtů). Výplatu rozdělte na tři díly: co opravdu zaplatit musíte, co ušetříte a co smíte bez výčitek utratit. Postupně si tak vytvoříte bezpečnou rezervu,“ doporučil Marek Reichl ze společnosti Provident.
Nenadálé události však nečekají, až si rodina našetří, často se jich stane víc najednou. „Typickým příkladem je několik rozbitých domácích spotřebičů krátce po sobě. Domácnost se zařizuje najednou, proto většina spotřebičů také ve stejnou dobu doslouží. Lidé ještě z úspor zaplatí rozbitou pračku, ale na novou lednici jim už peníze nestačí,“ uvedl David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Bezpečnou rezervu má jen necelá pětina Čechů
Podle finančních odborníků by měla bezpečná rezerva odpovídat zhruba částce tří až šesti měsíčních platů. V případě člověka, který pobírá průměrnou měsíční mzdu ve výši necelých 26 tisíc korun čistého, by měla jeho rezerva na nečekané výdaje dosahovat částky zhruba od 78 tisíc do 156 tisíc korun.
Vyšší hranice úspor dosahuje podle průzkumu jen 17 procent Čechů. Na druhou stranu téměř dvě pětiny lidí mají našetřeno méně než 10 tisíc korun.
Některým lidem pak nezbyde nic jiného než řešit svou situaci půjčkou, ať už od rodiny či přátel (27 procent) nebo od finanční instituce (pět procent).
A jaké nečekané události Češi nejčastěji řeší půjčkou? Především si půjčují na to, aby splatili své předchozí závazky – zmínilo 27 procent lidí. Necelá pětina se zadlužila kvůli nenadálým výdajům spojeným s bydlením. Každý devátý pak půjčkou řešil vypořádání s partnerem po rozvodu, osm procent si muselo půjčit kvůli tomu, že přišlo o práci.
