Článek
Věřitelé začali s rostoucím počtem exekucí více přitvrzovat svůj legální postup vůči dlužníkům, a to i u menších, tisícikorunových částek. Přitom nejde jen o velké instituce, jako jsou banky, úvěrové společnosti, energetické a telekomunikační společnosti, mající značné právní a administrativní zázemí. Během pár měsíců mohou získat zpět své peníze i menší firmy a jednotlivci. Právu to potvrdil Rostislav Kovář, právník specializovaného portálu Poradnaveritele.cz. Tuto praxi Právu dokládají rovněž významní exekutoři a nezávislí finanční poradci.
Podle Kováře stačí mít smlouvu, ve které může být i uvedeno, že v případě nesplácení nastupuje okamžitě exekuce. To je podle Exekutorského úřadu v Přerově stále běžnější praxe, že se takto věřitelé dopředu účinně jistí. Pak jde vše ráz na ráz a dlužníci nemají prakticky žádnou šanci vykličkovat.
Upomínky se posílat nemusí a dluh roste
„Dlužníci jsou často přesvědčeni, že když si nepřeberou doporučený dopis, tak se soudnímu řízení vyhnou a nebudou muset nic platit. Pokud si však nevyzvednete úřední dopis, po deseti dnech se automaticky vrátí odesílateli. Vy se nic nedozvíte, ale zásilka je považovaná za doručenou,“ zdůraznil Kovář a dodal: „Vzhledem k tomu, že nikdo nemá za povinnost vám posílat upomínky, je lehce možné, že s tímto přístupem se v budoucnu setkáte i s exekutorem.“
K soudu se pak dostávají pohledávky, které jsou několik let staré, a dlužníci se obvykle nestačí divit, jak původně nízká částka dokáže narůst. Stačí jedna nezaplacená pokuta nebo splátka sousedovi za 800 Kč a do deseti let se původní dluh vyšplhá až na dvacet tisíc.
Zejména u menších částek je účinnost vymáhání ve skutečnosti vysoká. „V ideálním případě v současnosti uplyne mezi předáním pohledávky k vymáhání a samotným vymožením šest až sedm měsíců,“ tvrdí Kovář.
Náklady nese dlužník
Řada menších věřitelů podléhá mýtu, že vymáhání dluhů je drahé. Veškeré náklady v podobě soudních poplatků a nákladů na advokáta ale hradí dlužník, respektive ten, kdo bude zavázán k úhradě dluhu. Pouze na počátku je potřeba ze strany věřitele zaplatit soudní poplatek, který je ve výši 4 % z žalované částky, minimálně však 600 Kč, u elektronického platebního rozkazu je tento poplatek dokonce nižší – a sice 2 % z dlužné částky vyšší než 15 000 Kč. U částek nižších se hradí paušální poplatek 300 Kč.
Elektronický platební rozkaz
Nejjednodušší a zároveň nejlevnější variantou z pohledu věřitele je podat k soudu tzv. elektronický platební rozkaz. Již v tomto okamžiku je vhodné shromáždit veškeré podklady, které dokládají, že jste dlužníkovi peníze půjčili, nebo mu dodali objednané zboží či služby, za které nezaplatil – zde je vhodné najít nejen fakturu, ale také objednávku, dodací listy nebo smlouvy. Připravte se, že tyto dokumenty od vás bude soud s největší pravděpodobností požadovat.
Na všechno mít papíry
Řadu menších věřitelů odrazuje pocit, že budou muset často chodit po soudech.
Soudní jednání se však nařizují pouze ve 20 až 30 % případů. „Pokud máte svoji pohledávku řádně zdokumentovánu, tak vaše osobní účast na soudním jednání není vůbec potřebná,“ uvedl Kovář.
A papírování? „K účinnému vymáhání pohledávek potřebujete stejné podklady, které již máte k dispozici v souvislosti s účetnictvím a svojí pracovní činností. Jsou to zejména faktury a záznamy o poskytnutí služeb nebo dodání zboží – jedná se o dodací listy či předávací protokoly,“ uzavřel Kovář.