Článek
Jde například o postupné zvyšování důchodového věku od 30. let podle věku dožití, zavedení fiktivního vyměřovacího základu za dobu péče o malé dítě či nemohoucí blízké osoby či vyšší odvody OSVČ na penze.
Lidé se nejvíce zajímají o nastavení věku odchodu do důchodu. Dnešní padesátníci se musí připravit na to, že půjdou do důchodu až o sedm měsíců později, než je nyní stanovená hranice 65 let. Právu to minulý měsíc řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změny v penzích i daních jsou podle něj nutné.
Průměrná doba pobírání starobního důchodu má být 21,5 roku podle průměrné délky dožití. „To je hodnota průměrná. Vycházíme z dat Českého statistického úřadu, podle kterých v budoucnu budeme generaci, pro ten konkrétní ročník, který dosáhne padesáti let věku, moci říct, jaká bude přesná hranice jejich odchodu do důchodu,“ uvedl Jurečka.
Specifická podle něj situace nastane jen v roce 2025, pokud se takový návrh schválí.
„Tehdy se hranice stanoví několika ročníkům současně. Pak už to ale bude vždy jen pro ten jeden ročník. Je však důležité, že mezi těmi ročníky nemůže dojít k růstu většímu než dva měsíce. Takže se bavíme o dnešní generaci narozené v roce 1966 až 1971. Tady dojde k posunu z nynější hranice 65 let maximálně o několik měsíců. U ročníku 1971 by se měl důchodový věk posunout maximálně o šest až sedm měsíců,“ doplnil.
Dřív začal pracovat, dřív také odejde
Za rok by se tak věková hranice mohla zvýšit o měsíc či nejvýš o dva. Už nyní se věk posouvá u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Jurečka zdůraznil, že o svém termínu nástupu do penze se dozvědí čerství padesátníci nejméně 15 let předem.
Vláda hodlá už od letoška znevýhodnit předčasné důchody. Nástup do předčasného důchodu by mohl být možný nejvýš tři roky před termínem místo nynějších pěti. Navíc se bude více krátit.
Valorizace zpomalí, předčasné penze nebudou tak výhodné, schválila vláda
„Máme tady dva režimy pro předčasné odchody do důchodu. Ty čeká klíčová změna parametru. V jednom režimu to bude 40 let (základní doba pro nárok na starobní penzi v řádném termínu je 35 let – pozn. red.) a u druhého 45 let povinné pojistné doby. U toho druhého bude krácení starobní penze výrazně nižší. Vyjdeme vstříc lidem, kteří vstoupili na trh práce v nízkém věku, protože chápeme, že tam je často opotřebení větší. K tomu přibude ještě třetí klíčový institut, a to je předčasný odchod do důchodu bez krácení pro náročné profese,“ shrnul Jurečka.
Seznam náročných profesí, které budou moci chodit do penze dřív bez krácení důchodu, chce představit na podzim. Má jít obecně o profese, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit ochrannými pomůckami či opatřeními.
„Tím odpovídám všem, kteří říkají, já dělám náročnou práci, takže bych potřeboval odcházet třeba v 63 nebo 63,5 roku. Nebo když je to tak velmi náročná profese, tak i o pět let dříve, protože už nebudu tu práci schopen zvládnout. Toto všechno odpovídá reálným životním příběhům, protože když někdo začal pracovat v sedmnácti v náročné profesi, tak ať má možnost odejít do důchodu dříve,“ vysvětlil navázání na podmínku povinné pojistné doby ministr.
Většina reformních změn by měla začít platit postupně v dalších letech. Jurečka plánuje také zavést zaručený důchod, který by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy.
Nové penze sníží o stokoruny ročně
Nové důchody by měly být o něco nižší. Při jejich stanovení by se měla započítat menší část výdělku a odvodů, upravit se mají takzvané redukční hranice. Nový výpočet by se měl zavést mezi lety 2026 a 2035. Každý rok by tak v průměru byly nové penze o 150 až 200 korun nižší, za desetiletí by to znamenalo omezení o 1500 až 2000 Kč.
Postupně by se měly zvýšit odvody živnostníků. Nyní minimální základ pro pojistné činí čtvrtinu průměrné mzdy, nově by měl v příštích letech vzrůst na úroveň minimální mzdy. Dál se má podle Jurečky jednat i o případném mírném zvýšení základu z nynější poloviny zisku. Víc by mohli začít platit také dohodáři, povede se diskuse o nastavení limitů. Práce na dohodu by se měla začít evidovat, příjmy z dohod by se mohly sčítat.
Možnost společného základu manželů
Manželé či registrovaní partneři by mohli mít dobrovolně společný základ pro výpočet penze. Jejich odvody by se tak za dobu trvání manželství či partnerství sečetly. Oba by pak dostali stejnou částku.
Za dobu péče o malé děti, kdy je člověk bez výdělku a neplatí pojistné, by se při stanovení penze počítaly fiktivní odvody z celostátní průměrné mzdy. Penze by tak mohla být vyšší v průměru o 500 korun. V budoucnu by to mohlo nahradit výchovné 500 Kč za dítě.
Mírnější by měly být podmínky u vdovských a vdoveckých důchodů. Změna by se měla týkat doživotního pobírání.
Jurečka upozorňuje, že výdaje na penze v posledních letech prudce stouply, a nyní tvoří už přes 30 procent státních výdajů.
Ekonom: Změny důchodů jsou opravdu nutné
