Článek
Naprostá většina Čechů se nespoléhá jen na penzi, kterou bude ve stáří pobírat od státu. Snaží se tak stranou odkládat ať už pravidelně či nárazově peníze, které v danou chvíli mohou postrádat. Například jen v penzijních společnostech si na penzi formou penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření šetří zhruba 4,5 milionu Čechů.
Dá se tedy předpokládat, že valná většina lidí bude do důchodu vstupovat s určitým finančním polštářem. Na to, jaké mají pracující lidé ve věku 50 až 65 let představy o částce složené ze státního důchodu, úspor a výnosů z investic, s níž by mohli i v penzi aktivně žít, hledal odpověď aktuální průzkum ING Bank.
S jakou částkou Češi v důchodu vystačí
Nejčastěji - v průzkumu to zmínili dva z pěti oslovených - se Češi domnívají, že jim na jejich potřeby bude stačit částka mezi 15 tisíci až 20 tisíci korunami. Více než třetina lidí (37 procent) pak očekává, že si v důchodu vystačí maximálně s 15 tisíci korunami měsíčně. Každý šestý si myslí, že na jeden měsíc bude potřebovat 20 tisíc až 25 tisíc korun. S více než 25 tisíci korunami plánuje, že vystačí, jen zlomek Čechů.
Češi výdaje ve stáří podceňují
„Vezměme v úvahu předpoklad dvou pětin dotázaných, tedy že si v penzi vystačí s 15 tisíci až 20 tisíci korunami. Uvážíme-li, že výše průměrného důchodu dosáhne od ledna 2020 výše 14 400 korun a penzisté budou tuto částku pobírat podle statistik ČSSZ průměrně 24 let a tři měsíce, vyjde nám, že by člověk odcházející z práce do výslužby měl mít našetřeno 174 600 až 1 629 600 korun,“ propočítal Radek Sedlář z ING Bank.
Pro ty, kteří počítají spíše s částkou kolem 25 tisíc korun měsíčně, by pak byly ideální úspory na život v penzi ve výši dvou až tří milionů korun.
Na rok vysněné penze šetří průměrný Čech deset let
Na to, jak dalece jsou finanční představy Čechů o životě v penzi realistické, se redakce zeptala ekonoma Lukáše Kovandy. Jeho odpověď je jednoznačná: „Češi spíše podceňují své výdaje ve stáří. Budou ve skutečnosti v penzi potřebovat více peněz, než si ještě během ekonomicky aktivního života myslí. Nejen kvůli inflaci v oblasti zboží a služeb, na které jsou penzisté zvláště citliví, jako jsou potraviny, bydlení, výdaje za léky či ty obecněji spjaté s lékařskou péčí nebo pečovatelstvím.”
Jak dále upozornil, Češi nepodceňují jen vliv inflace na jejich úspory, ale i dobu, po kterou budou v důchodu žít. „Zpravidla míní, že v penzi stráví kratší dobu, než tomu ve skutečnosti bude,” doplnil Kovanda.
Co ale naopak přeceňují, je zdravotní stav, který je bude penzí provázet. „Sytý hladovému nevěří. Podobně stále poměrně 'zachovalý', pravidelně sportující padesátník si prakticky neumí - a vlastně ani nechce - představovat, že za třicet let bude chodit již jen s pomocí hole,” dodal Kovanda.
Tři ze čtyř spoří do 5000 korun
A jak je to vlastně s výší měsíčních úspor? Podle průzkumu si stranou ukládá nějaké peníze devět z deseti oslovených. Každý druhý tak ale činí nepravidelně.
Více než třetina lidí ukládá částku mezi tisícem až třemi tisíci korunami. Do pěti tisíc korun měsíčně spoří tři čtvrtiny lidí, od pěti tisíc do 10 tisíc korun pak zhruba 11 procent. Čtyřem lidem ze sta se daří uspořit i více než 10 tisíc korun.
Češi měsíčně spoří desetinu příjmů. Jejich úspory rostou nejvíce ve střední Evropě
Více než třetina oslovených (37 procent) počítá s tím, že naspořené peníze jim v důchodu dovolí žít aktivně, budou sportovat, vzdělávat se nebo chodit do společnosti. Každý pátý plánuje, že si penzi zpestří cestováním, každý osmý si pořídí vysněnou věc, což uvedlo třikrát více padesátníků než šedesátníků.
Téměř každý desátý dotázaný by rád přispěl svým dětem a vnoučatům. Necelá pětina lidí si ale do budoucna nic zvláštního neplánuje.
Do důchodu už v 60
Tři pětiny padesátníků a šedesátníků oslovených v průzkumu se domnívají, že do penze by se mělo odcházet nejpozději v 60 letech, třetina si myslí, že ideální věk je mezi 61 až 64 lety, naopak zhruba desetina lidí by hlasovala pro odchod do penze v 65 let či později, podle toho, jakou budou mít chuť pracovat.
Stát se pracujícím důchodcem plánuje 17 procent padesátníků pod 54 let. Ve věku 60 až 65 let, tedy těsně před důchodem, stále cítí dost sil na práci dvě pětiny lidí.
Zvyšuje se 3,5 milionu důchodů, ČSSZ to provede automaticky
Na druhou stranu ale pětina Čechů si spoří především proto, aby mohla jít do penze dříve. „Dostatečné úspory dávají lidem v předdůchodovém věku volnost v rozhodování, jestli chtějí odejít do penze dříve. A to i těm nízkopříjmovým. Podle výsledků průzkumu si na předčasný důchod spoří nejčastěji Češi s příjmy 10 tisíc až 20 tisíc korun měsíčně. V jejich případě pak není pokles životní úrovně v důchodu až tak markantní,“ doplnil Sedlář.
