Článek
To je podle analýzy a průzkumu společnosti PriceWaterhouseCoopers (PwC) jasně nad celosvětovým průměrem. Ten je totiž 37 procent.
„Celosvětový průzkum ukazuje, že u interních pachatelů je nejvýznamnější podmínkou jednoznačně příležitost (86 procent),” uvádí studie PwC. Plně to platí i o České republice.
Podle studie poměrně velké procento všech typů podvodů je odhaleno bez aktivního přispění samotné společnosti. K odhalení 42 procent závažných podvodů totiž došlo mimo firemní kontrolní systémy.
To představuje podle ekonomických analytiků pro české firmy poměrně velké riziko do budoucnosti. Firmy tak mohou být podváděné i poměrně dlouhou dobu, než se na podvod přijde.
„Podvodné chování ve společnosti probíhá průměrně po dobu dvou let, než dojde k jeho odhalení,“ říká Pavel Jankech z oddělení Forenzních technologií PwC.
Podvody stále rafinovanější
V českých firmách zejména výrazně stoupá počet podvodů formou počítačové kriminality. Zvláště nebezpečné pro firmu je proniknutí do utajovaných firemních tajemství, zcizení vynálezů, projektů, technologií, osobních údajů nebo poškození dobrého jména a obchodní značky společnosti.
V roce 2011 představovala počítačová kriminalita zhruba 13 procent z celkových podvodů v českých firmách. V roce 2014 ale její podíl skočil až na 31 procent. To je výrazně více než průměr této formy podvodů ve firmách střední a východní Evropy (ten je 22 procent), ale i ve srovnání s celosvětovým průměrem (24 procent).
Podle studie PwC počítačové kriminalitě napomáhají stále složitější firemní IT systémy, možnost vzdáleného připojování a přístupů. Počítačová kriminalita je nebezpečná zejména proto, že poškozené společnosti nemusí probíhající útok vůbec odhalit.
Lidé pracují z domova s využitím vlastních zařízení připojených na firemní systémy, během dovolené odpovídají na e-maily z internetových kaváren nebo kontrolují dokumenty během čekání na letištích.
Podstatně se tak rozšiřuje oblast, kterou je třeba chránit, a je nutné se vypořádat s prostředím, jež není plně pod kontrolou společnosti. Mění se i pachatelé počítačové kriminality.
Nemusí se jednat o zaměstnance firmy, ale ani o externí spolupracovníky. Pachatelé mohou být kdekoli na zemi, jsou organizovaní, někteří z nich mohou dokonce jednat na popud států.
Krádeže stále vedou
Majetková zpronevěra tradičně zůstává nejběžnějším typem hospodářské kriminality. Pachatelé však vyhledávají stále nové způsoby, jak společnosti poškodit, hospodářská kriminalita se stává pestřejší, uvádí studie PwC.
V Česku se proto vedle počítačové kriminality zvyšuje počet případů podvodů v nákupním procesu (29 procent z celkového počtu firemních podvodů), praní špinavých peněz (27 procent), podplácení a korupce (téměř 27 procent) nebo hypotečních podvodů (24 procent). Podvody mají rozličnou podobu.
Při podvodech v nákupním procesu se často jedná o zmanipulované zadávání zakázek obchodním partnerům. Celkem 27 procent českých společností, které se setkaly s podvodem, uvedlo, že byly obětí korupce a uplácení.
V porovnání s předchozím průzkumem z roku 2011 došlo k nárůstu o šest procentních bodů.
Obrana je nedostatečná
Kolem 40 procent českých společností odhalilo hospodářský podvod díky systému řízení rizik podvodů či interními auditními procesy. Odhalení podvodu ztěžuje skutečnost, že zejména velké firmy pracují s velkým objemem dat, mají vzájemně propojené vztahy, obchodují mezi jednotlivými součástmi jedné a téže firmy.
Zjistit nesrovnalost je tak skutečně obtížné, upozorňuje studie. Vedle uplatnění stále modernějších kontrolních systémů je třeba ale i zvyšovat podnikovou kulturu. Podíl interních a externích pachatelů je přitom téměř vyrovnaný (49 % ku 51 %), konstatuje studie.