Článek
Důchodové pojištění je (až na výjimky) povinné pro osoby vykonávající výdělečnou činnost. Z něho se vyplácí všechny druhy důchodů.
Starobní a invalidní důchody patří mezi přímé důchody, jejich výše (procentní výměra) se odvozuje z doby pojištění a výše příjmů pojištěné osoby (pojištěnce), což může každý sám ovlivnit.
Invalidní penzi ovlivňuje i doba pojištění, pozor na nedostatky v evidenci
Ovšem vdovské, vdovecké a sirotčí důchody představují odvozené důchody. Jejich výše (procentní výměra) se odvozuje z výše důchodu jiné osoby. V reálu to znamená, že jejich příjemce (vdova či vdovec, sirotek) nemůže jejich výši nijak ovlivnit, přísluší mu jen role pasivního příjemce důchodu.
„Z toho vyplývá důležitý fakt, a to že pokud je pojištěnec živitelem rodiny – hlavně rodiny s dětmi –, přebírá z velké míry osobní zodpovědnost za životní úroveň jejích členů v případě svého předčasného úmrtí. Tu může ovlivnit, a to jak pozitivně, tak i negativně, právě svým přístupem k důchodovému pojištění,“ upozornil Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services.
Vliv příjmů živitele rodiny na výši pozůstalostních důchodů
Každý rok podle dostupných statistik zemře zhruba 20 tisíc lidí mladších 65 let. Ekonomické dopady předčasného úmrtí na životní úroveň pozůstalých jsou mnohem tvrdší během produktivního předdůchodového období. Pokud zemře živitel rodiny během produktivního věku, pak se pozůstalostní důchody odvozují z jeho invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, na který by měl ke dni úmrtí nárok.
Pokud je pojištěnec živitelem rodiny, přebírá z velké míry osobní zodpovědnost za životní úroveň jejích členů v případě svého předčasného úmrtí
„Výše invalidního důchodu (přesněji procentní výměra) závisí na příjmech dosažených v rozhodném období před vznikem invalidity, v tomto případě přede dnem smrti, a získané době pojištění. Tyto dva faktory jsou proměnnými, které mohl měnit či ovlivnit zemřelý během svého života,“ doplnil pro Právo Šafařík.
| Příklad: Výše pozůstalostních důchodů v závislosti na příjmu živitele rodiny (muže) (v Kč/měsíc) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Vybrané příklady příjmu | Zemřelý živitel | Pozůstalá rodina | ||
| Osobní vyměřovací základ (výše příjmu) | Invalidní důchod 3. st. | Vdovský důchod sólo | Sirotčí důchod | |
| Podprůměrný příjem (zaměstnanec) výše 1. redukční hranice | 15 595 | 14 311 | 8931 | 7855 |
| Průměrný příjem (zaměstnanec) průměrná mzda v ČR – červen 2021 | 35 285 | 17 844 | 10 697 | 9268 |
| Nadprůměrný příjem (zaměstnanec) | 50 000 | 20 484 | 12 017 | 10 324 |
| Velmi vysoký příjem (zaměstnanec) výše 2. redukční hranice | 141 764 | 36 946 | 20 248 | 16 909 |
| Zdroj: Freedom Financial Services. Poznámka: Všechny výpočty jsou provedeny na úrovni roku 2021 (v současné hodnotě roku 2021). Zaměstnanci z příkladu splnili ke dni smrti podmínky pro nárok na invalidní důchod a dosáhli stejné doby pojištění 46 let (včetně tzv. dopočtené doby). | ||||
Zároveň upozornil, že se pochopitelně musí jednat o příjmy, ze kterých bylo placeno pojistné na důchodové pojištění. „Tedy žádné výplaty bokem na ruku, spropitné nebo dohody o provedení práce do 10 tisíc korun,“ dodal Šafařík.
Vliv doby pojištění zemřelého na výši pozůstalostních důchodů
Druhým významným faktorem, který ovlivňuje výši pozůstalostních důchodů, je doba pojištění předčasně zemřelé osoby, ze které se stanoví výše jeho invalidního důchodu pro 3. stupeň invalidity. Skládá se z doby pojištění získané před vznikem invalidity (resp. smrti) a dopočtené doby, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
Dopočtená doba se započte při splnění daných podmínek plně, ale může být i krácena kvůli neevidovaným dobám, získaných před vznikem invalidity (resp. smrti), pokud jejich délka překročí zákonem stanovené limity.
„Toto krácení dopočtené doby pojištění je s rostoucím počtem neevidovaných roků pojištění progresivní. Nižší doba pojištění zemřelého živitele rodiny, znamená nižší invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, a tím i nižší pozůstalostní důchody,“ upozornil Šafařík.
Příklad: Negativní vliv neevidovaných dob v důchodovém pojištění zemřelého živitele rodiny na výši pozůstalostních důchodů vyplácených jeho ovdovělé manželce a osiřelým dětem
- Muž s hrubým příjmem, resp. osobním vyměřovacím základem 35 285 Kč měsíčně (průměrná mzda v České republice v červnu 2021).
- Po jeho smrti po něm zůstala třicetiletá manželka s dvěma dětmi ve věku 1 a 5 let. V příkladu se předpokládá, že obě děti budou studovat do 26 let svého věku. Manželka vdova tak bude pobírat sólo vdovský důchod po dobu 25 let, stejnou dobu bude pobírat sirotčí důchod mladší dítě a po dobu 21 let bude příjemcem sirotčího důchodu dítě starší.
Na výši vdovského i sirotčích důchodů mají pochopitelně vliv i neevidované doby pojištění. V případě, že nebyla zaznamenána žádná neevidovaná doba, bude pozůstalé rodině za 25 let vyplaceno celkem 8 325 036 milionu korun (vdovský důchod ve výši 10 697 Kč měsíčně a sirotčí důchod pro jedno dítě ve výši 9268 Kč/měsíc).
Počínaje však již dvěma roky neevidované doby v důchodovém pojištění zemřelé osoby dochází k progresivnímu snižování všech pozůstalostních důchodů. V případě pěti let neevidované doby by byl součet pozůstalostních důchodů měsíčně nižší o 6708 korun (vdovský důchod ve výši 8117 Kč měsíčně a sirotčí důchod pro jedno dítě ve výši 7204 Kč/měsíc) a za 25 let trvání jejich výplaty by pozůstalým bylo vyplaceno o téměř dva miliony korun méně, celkem 6 411 708 korun.
Zdroj: Freedom Financial Services
„Vznik nároku na výplatu pozůstalostních důchodů ovlivňují jak zemřelý, tak i pozůstalí. O jejich výši však 'rozhoduje' výhradně zemřelá osoba,“ dodal Šafařík.