V přiznání nezapomeňte na příjmy z pronájmu či prodeje akcií

Kdo pronajímá byt či jinou nemovitost, musí podle platné legislativy zdanit přijaté příjmy. Zákon rozlišuje, zda pronajímaná nemovitost je, či není evidovaná v obchodním majetku. Příjmy z pronájmu u fyzických osob podléhají dani z příjmů, ale nepodléhají odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Příjmy lze snížit o výdaje související s příjmem z pronájmu, a to včetně odpisů stanovených podle zákona o daních z příjmů. Nebo si můžete zvolit paušální výdaje ve výši 30 procent z příjmu. Pokud pronajímáte nemovitost, která je společným majetkem manželů, zdaňují se příjmy z pronájmu pouze u jednoho z nich.

„U koho se příjmy zdaní, je možné volit, a také je to možné každý rok měnit,“ upozorňuje daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

Při pronájmu nemovitosti zaevidované v obchodním majetku daníte příjmy jako příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Z příjmů z podnikání musíte odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Zákon o daních z příjmů umožňuje podnikatelům, kteří investují do výzkumu a vývoje, uplatnit zvláštní odčitatelnou položku, kterou ve skutečnosti dochází k uplatnění příslušných nákladů do základu daně dvakrát a tím i k dosažení daňové úspory.

Výzkumem a vývojem se obecně rozumí systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití.

„Přestože 100 procent výdajů či nákladů na výzkum a vývoj lze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů již od roku 2005, daňoví poplatníci toto zvýhodnění nevyužívají dostatečně,“ poznamenává Štarmanová.

V daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2015 lze vypočítanou daň snížit za každého zaměstnance se zdravotním postižením.

Pokud firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může uplatnit slevu na dani za každého pracovníka s plným úvazkem s 1. nebo 2. stupněm invalidity ve výši 18 tisíc korun, v případě zaměstnance ve 3. stupni invalidity pak sleva činí 60 tisíc korun ročně.

Pokud se jedná o zaměstnance s částečným úvazkem nebo zaměstnaného po část roku, lze uplatnit slevu poměrně.

Obdobně jako u příjmu z pronájmu záleží na tom, zda jsou cenné papíry u fyzické osoby zahrnuté v obchodním majetku. Dani v ČR podléhají veškeré příjmy z cenných papírů realizované kdekoliv ve světě.

Pokud v obchodním majetku nejsou zahrnuty, je od daně z příjmů osvobozen hrubý příjem z prodeje cenných papírů, pokud v úhrnu za rok 2015 nepřesáhl 100 tisíc korun.

Dále je osvobozen prodej cenných papírů, které prošly časovým testem: v případě, že doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru, který byl pořízen před 1. 1. 2014, je delší než šest měsíců a doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru, který byl pořízen po 1. 1. 2014, je delší než tři roky (což v roce 2015 logicky nemůže být splněno), je časový test pro osvobození prodeje od daně z příjmů splněn.

Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádějí. Oproti příjmům z prodeje cenných papírů lze uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, což je zejména pořizovací cena cenného papíru a poplatky zprostředkovateli.

Ztrátu z prodeje jednoho druhu cenného papíru lze započítat v rámci jednoho roku oproti příjmům z prodeje jiného cenného papíru stejného druhu. Pokud je však v rámci celého roku vykázaná ztráta za prodeje, není tato ztráta daňově uznatelná.

Z prodeje cenných papírů se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Při prodeji cenných papírů evidovaných v obchodním majetku nelze využít výše uvedená osvobození a příjmy po odečtu výdajů jsou zdaněny jako příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Z příjmů z podnikání musíte odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Příjmy jsou zdaněny plátcem příjmu a poplatníkovi je vyplacena jejich čistá hodnota. Plátce daně srazí daň ve výši 15 procent daňovým rezidentům z EU včetně českých poplatníků a ze zemí, s nimiž má Česká republika (ČR) uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění či dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daně z příjmů.

Pokud není rezidenství doloženo nebo se nejedná o rezidenta z výše uvedených zemí, je sražena daň ve výši 35 procent. Fyzická osoba příjmy zdaněné srážkovou daní v ČR do svého daňového přiznání neuvádí.

Dividendy přijaté ze zahraničí je člověk, který je daňovým rezidentem ČR, vždy povinen zdanit v ČR v daňovém přiznání za kalendářní rok, ve kterém obdržel dividendy od zahraničních společností, a to v hrubé výši, tedy částky dividend nesnížené o daň sraženou v zahraničí.

Tyto částky se do přiznání zahrnou jako příjmy z kapitálového majetku. Sraženou daň v zahraničí lze započítat na daňovou povinnost v ČR podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem.