Článek
„Rozjíždíme tři projekty, denně jsme na nohou, vedeme souběžně desítky jednání i se zahraničními partnery, ale od začátku ledna se nám nepodařilo získat ani korunu v tržbách, ať se snažíme sebevíce. Partneři řeknou, že do toho jdou, ale až za dva měsíce, nebo oznámí, že zaplatí za tři týdny, protože i jim někdo dluží a i oni čekají na peníze,“ svěřil se Právu severočeský podnikatel působící už přes dvě desítky let v oblasti cestovního ruchu.
Zatím mu příliš nepomohly ani speciální projekty zacílené jen na určitou klientelu. Všechny pohromy a krize v této branži od roku 1990 ovšem dosud ustál.
„Takhle bez obratu jsme ale ještě nikdy nebyli. Pustil jsem všechny zaměstnance, pracují zde jen členové rodiny,“ dodal.
Zatím firmu tak tak drží nad vodou, nejsou na něho vedeny žádné exekuce, ale půjčky vytlouká půjčkami, věřitelé na něho čím dál tím více tlačí, prodal rodinný dům. Jiní už museli kapitulovat, nebylo již kam ustoupit.
Bankrotáři stahují do insolvencí další
Jen loni bylo vyhlášeno přes 4400 bankrotů fyzických osob podnikatelů, což je o dva tisíce bankrotů více než v roce 2012. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o rekordních 87 procent. Bankrot, například formou oddlužení, ovšem znamená, že pod kuratelou soudu velkou část nezaplacených pohledávek musí věřitelé odepsat.
Sami se pak mnohdy dostávají do finanční tísně, spadnou do insolvenčního řízení, což je situace, kdy stačí jeden návrh podaný věřitelem k soudu, a banka třeba jinak zdravému podniku nepůjčí ani korunu, pokud na něm visí insolvenční stigma.
„V roce 2012 jsme řešili asi 18 tisíc případů pohledávek mezi firmami do částky 200 tisíc. Loni to už bylo 27 tisíc případů,“ ilustruje situaci jednatel B4B Inkasso Miroslav Rozbroj. Míří sem obvykle pohledávky, jejichž splatnost vypršela minimálně před měsícem.
Dvě třetiny věřitelů nečekají a ihned žalují
„Nemusí se ale hned podávat žaloba k soudu. Může se třeba stát, že platba nedorazí z důvodu pochybení účtárny či chvilkové finanční indispozice, v tom případě je vymáhání formou žaloby unáhlené a nákladné,“ míní jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.
Podle něho však dvě třetiny firem, které jsou v pozici věřitele, obvykle na nic nečekají a ihned udeří žalobou. Počty k soudu podaných insolvenčních návrhů jsou rekordní. Loni jich bylo vzneseno meziročně o 14,5 procenta více.
K nárůstu insolvenčních návrhů došlo zejména v segmentu firem, a to o 34,2 procenta. Největší počet insolvenčních návrhů na tisícovku firem byl v roce 2013 podán v Jihomoravském kraji. Následuje tradičně Moravskoslezský kraj a třetím nejvyšším počtem insolvenčních návrhů překvapila Praha.
Naopak nejstabilnějšími regiony jsou stejně jako v roce 2012 kraje Středočeský a Liberecký.
„Na krizi doplatily zejména stavební podniky, zvláště malé a střední firmy, problémy se však v současnosti nevyhýbají ani velkým společnostem,“ řekl deníku Právo Cyril Mores, člen rady Asociace inkasních agentur a jednatel společnosti Creditreform.
V absolutních číslech byl nejvyšší počet insolvenčních návrhů v segmentu velkoobchodu a maloobchodu, stavebnictví, správy nemovitostí a stravovacích a ubytovacích služeb.
Většina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh zamítnut z nedostatku majetku firmy nebo odmítnut z formálních důvodů.
Dvojnásobně více konkurzů
Rovněž meziroční nárůst firem v konkurzu činí podle zprávy Creditreform za období 2013/2012 17 procent, což je proti roku 2012/2011 více než dvojnásobek. Nejvíce padají živnostníci. Loni jich tak skončilo 849, což je o 54 procent více než v roce 2012.