Článek
Podle zástupců konkurenční společnosti Cheque Déjeuner by do pěti let mohla v Česku elektronické stravenky využívat zhruba polovina jejich pravidelných uživatelů.
Zájem o stravenky totiž vůbec neopadá. Z aktuálního průzkumu poradenské společnosti PwC Česká republika vyplývá, že v Evropě jsou stravenky stále jedním z nejoblíbenějších benefitů. V Česku je jako formu odměny pro své zaměstnance používá 72 procent firem.
Ve své papírové podobě jsou však z celoevropského hlediska čím dál méně žádané. Průzkum také ukázal, že elektronická verze stravenek se již nabízí ve čtrnácti evropských zemích.
Vítaný benefit |
---|
Cenu stravenky zaplatí obvykle z 55 procent zaměstnavatel a zbývající část z hodnoty stravenky strhne ze mzdy svému zaměstnanci. Pro firmy je tento způsob výplaty výhodný především kvůli tomu, že ze sumy, kterou zaměstnancům takto vyplatí, nemusí platit daň ani pojistné, a navíc si firmy mohou stravenky odečíst z daní. |
A jak e-stravenky Benefit Plus vlastně fungují? Každý měsíc zaměstnavatel nahraje rozpočet na stravování na benefitové účty svých pracovníků ve speciální aplikaci. Zaměstnanci si z něj pak sami platí za oběd ve vybraných restauracích a dalších zařízeních. Platbu je možné uskutečnit prostřednictvím bezkontaktní karty anebo přes chytrý mobilní telefon. Díky tomu je možné zaplatit přesnou částku na koruny a nehrozí tak nebezpečí ztráty či odcizení jako u papírových stravenek.
„Papírové stravenky také vyžadují velkou administrativní péči, jak ze strany zaměstnavatele, tak podniků, které je přijímají. E-stravenky mohou tento problém elegantně vyřešit,“ uvedl pro Právo ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel.
Trend převádění zaměstnaneckých benefitů do elektronické podoby rozjela Cheque Déjeuner už loni v říjnu, kdy přišla na český trh s mobilní aplikací na tzv. benefitní poukázky, kterými se platí v obchodech a za služby. Jejich ostrý provoz firma spustila letos v lednu.
Konkurence zatím vyčkává
„V tuto chvíli jsou to řádově tisíce uživatelů, tedy koncových zákazníků – zaměstnanců společností, kteří e-benefity reálně využívají,“ sdělil Právu generální ředitel Cheque Déjeuner Jiří Kráčmar.
Se spuštěním elektronických stravenek Cheque Déjeuner však zatím vyčkává. Podle Kráčmara je na jejich spuštění v ČR příliš brzo.
Největší problém vidí hlavně na straně restaurací, které podle něj nebudou schopné v době obědů spěchající zákazníky při placení rychle odbavit. Využití on-line mobilní aplikace může totiž zkomplikovat množství najednou platících, úroveň pokrytí i síla a nedostatečná kapacita sítě telefonního operátora.
Podobně na to nahlíží i marketingový ředitel společnosti Sodexo Tomáš Kopřiva. „Technologicky jsme na zavedení e-stravenek připraveni, ale vyčkáváme. Trh na to není ještě zralý,“ řekl ve středu Právu Kopřiva. Sodexo už přitom podle něj e-stravenky nabízí v některých zemích západní Evropy, ale třeba i v Latinské Americe.
S projektem elektronických stravenek na kartě se firma už zhruba před čtyřmi lety pokoušela prosadit na Slovensku, ale pro tehdejší malý zájem slovenských hospodských i zaměstnavatelů od něj upustila.
Elektronická stravenka navíc může být podle Kopřivy pro řadu zaměstnanců neatraktivní, protože nemají bezprostřední přehled o zůstatku na účtu. U papírové stravenky zato vždy vědí, co mají v peněžence.
Nečasova vláda se pokusila snížit zvýhodnění
V Evropě e-stravenky fungují již od roku 2008, ale například v Německu se budou zavádět až letos.
Papírové stravenky se podle průzkumu PwC používají ve dvaceti z pětadvaceti zkoumaných zemí, tedy i tam, kde se začínají prosazovat jejich pokrokovější sestry.
Patrně největší veřejná diskuse o stravenkách se v Česku naposledy rozpoutala, když vláda Petra Nečase (ODS) chtěla omezit jejich daňové zvýhodnění.
Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chtěl takto v rámci daňových reforem odstranit nesystémové výjimky – to, že část zaměstnanců, která stravenky nevyužívá, ve skutečnosti přispívá těm, kteří je mají. Nakonec ale Nečasův kabinet snížení daňového zvýhodnění stravenek neprosadil.