Článek
Vyplývá to nejen z údajů Českého statistického úřadu, ale i nejnovější analýzy zaměřené na hypoteční trendy, kterou pro Právo vypracovala ČSOB.
Počet domácností, v nichž žije pouze jediný člověk, loni dosáhl jednoho a čtvrt miliónu, což představuje víc než jedenáctiprocentní podíl na celkové naší populaci.
Jedná se samozřejmě i o seniory, ale nejvýraznější nárůst přitom zaznamenaly domácnosti, v nichž žijí samostatně lidé ve věku 25 až 34 let. Za posledních 15 let počet těchto singles vzrostl pětinásobně.
Klienti se nejčastěji dostávají do potíží ve druhém roce splácení
„Ačkoli si hypotéky stále 80 procent lidí bere v páru, jedinců, kteří své bydlení plánují samostatně, přibývá,“ sdělila Právu Pavla Hávová z ČSOB. Podle ní zhruba dvě třetiny mladých si plánují vzít na své bydlení hypotéku. Polovina počítá, že navíc sáhne do úspor a případně si vezme úvěr ze stavebního spoření.
Být na vše sám znamená i riziko
„Snaží se tak rozložit riziko, že nebudou mít na splátky. Zodpovědné chování ale může ztroskotat právě na fenoménu single žití, kdy se stává, že pak lidé, kteří žijí sami, nemají najednou dost peněz na to, aby hypotéku spláceli,“ varovala Hávová.
Potíže se splácením přitom nemusí přijít hned třetí čtvrtý měsíc, co si člověk hypotéku vezme. „Klienti se obecně vzato nejčastěji do potíží dostávají ve druhém roce splácení hypotéky,“ potvrdil Právu expert Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
V takové situaci, například když se jim sníží příjem nebo přijdou o práci, musejí mnohdy nakonec žádat o pomoc své nejbližší, například rodiče.
„Pokud klient tuší, že se může dostat do potíží, měl by se nejdříve snažit najít možné řešení v rámci rodiny. Určitě musí banku informovat o svých potížích a například přizvat spoludlužníka nebo třeba požádat o prodloužení doby splatnosti úvěru,“ zdůraznil Kofroň.
Zástava nemusí pokrýt celý dluh
Zároveň připustil, že pokud člověk přestane být schopen hypotéku splácet například druhý rok poté, co si ji vzal, tak „prodej zástavy málokdy pokryje dlužnou částku a tuto zbývající část banka na klientovi dále vymáhá“.
Bankám je tak v podstatě jedno, zda je žadatelem rodina nebo jednotlivec. Rozhodující je schopnost žadatele splácet (bonita), tedy jaký má příjem a kolik mu po odečtení splátek zůstane na jeho další nutné výdaje a závazky.
Takže pro single klienty mají banky víceméně stejné nabídky jako pro rodinu. „Rodiny si ale zpravidla berou vyšší úvěry než jednotlivci, kteří žádají o úvěr bez spolužadatelů. Na druhou stranu i single člověk může dosáhnout na vyšší úvěr než rodina,“ dodala Hávová.
Výše průměrné hypotéky, kterou má single ve věku 25 až 39 let bez dětí u některé z bank skupiny ČSOB (tedy i Hypoteční banka a Poštovní spořitelna), činí 1,52 miliónu korun; u rodinných žadatelů pak 1,86 miliónu korun.
