Článek
Když poskytovatel úvěru tuto svou povinnost nesplní, bude podle vládní předlohy smlouva o úvěru neplatná. Spotřebitel pak bude moci půjčku vrátit „v době přiměřené svým možnostem“. To by ovšem v praxi znamenalo, že spotřebitel nebude platit žádné úroky nebo poplatky, už zaplacené úroky dostane zpět a vrátí pouze samotnou jistinu půjčky. A to ve splátkách, které odpovídají jeho majetkovým poměrům.
Dluhy už nezvládá splácet 337 000 lidí
„Taková úprava zákona bude pro spotřebitele velmi výhodná, protože by si díky ní mohl dobu splácení určit fakticky sám. Pokud by se věřiteli zdálo, že spotřebitel půjčku přiměřeně ke svému majetku a příjmům nesplácí, mohl by požádat soud, aby povinnost splatit poskytnuté prostředky upravil svým rozhodnutím,“ řekl Právu vedoucí právního oddělení společnosti Partners Stanislav Holeš.
V Česku nyní podle údajů z bankovního a nebankovního registru nezvládá splácet půjčky nejméně 337 tisíc lidí, tedy o 31 tisíc víc než před rokem. Další desítky tisíc takových dlužníků však oficiální statistiky podle odborníků nezachycují. Vládou navrhované opatření proto míří hlavně na nejrůznější nebankovní poskytovatele úvěrů, kteří si dosud s bonitou a úvěruschopností svých klientů hlavu příliš nelámali.
Více na pozoru se však budou muset mít i banky, které prověřují bonitu klientů daleko přísněji. Do dluhových pastí spadla v minulosti řada Čechů třeba i kvůli navyšování kontokorentu bez jejich vědomí či vysokým předschváleným půjčkám.
Věřitel by měl znát i výdaje
Nyní pro získání úvěru zpravidla stačí doložit výši příjmů a mít čistý záznam v bankovním nebo nebankovním registru. Pokud ale návrh zákona o spotřebitelském úvěru podpoří i Senát a podepíše prezident Miloš Zeman, budou poskytovatelé úvěrů muset jít v prověřování úvěruschopnosti klienta podstatně dál.
„Nestačí znát příjmy spotřebitele, je nutné znát i jeho výdaje. Výsledná kladná bilance musí stačit na splácení sjednávaného úvěru,“ poznamenal Holeš. Návrh zákona nicméně stanoví pouze obecná pravidla pro posuzování bonity klienta. Jejich konkrétní provedení, a hlavně posuzování u soudů a u finančního arbitra ukáže až praxe.
Poskytovatel úvěru musí v každém případě posoudit příjmy a výdaje spotřebitele s ohledem na předpokládanou výši splátek. Doložení toho, že takové posouzení proběhlo, bude do budoucna podle expertů klíčové pro to, aby spotřebitel mohl prokázat, že tuto svou povinnost splnil.
Povinnost posoudit příjmy a výdaje při poskytnutí úvěru má věřitel již dnes. „Je možné, že banky budou vyžadovat k žádosti o úvěr více dokladů o příjmech a výdajích než doposud. Jinak z tohoto pohledu se v zákoně nic podstatného nezmění,“ uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Zavoral.
„Bude záležet na výkladu ČNB, jaké dokumenty bude od licencovaných poskytovatelů pro prokázání důkladného ověření úvěruschopnosti vyžadovat,“ sdělil Právu generální ředitel Provident Financial Petr Šaštinský.
Domácnosti celkem dluží 1,84 biliónu
Rostoucí zadlužení českých domácností může být podle některých odborníků velkým problémem. Koncem letošního prvního čtvrtletí dosáhlo už celkem 1,84 biliónu Kč a bylo o téměř 117 miliard větší než před rokem.
„Objem takzvaného ohroženého dluhu, tedy dluhu, u něhož nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné splátky, ale meziročně klesl o 7,9 % a 47,4 miliardy Kč,“ uvedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau, která provozuje bankovní a nebankovní registr.
Úvěr teď má v ČR přes tři milióny lidí. Dlouhodobý dluh, tedy půjčky s delší splatností a hypotéky, nesplácelo 32 tisíc osob, o 6,4 % méně než před rokem.
„Klientů nesplácejících krátkodobý dluh je však již 305 tisíc, což je nárůst o 12 procent. I přesto, že pozvolna klesá tempo zadlužování těmito úvěry, roste počet lidí, kteří tyto půjčky nezvládají splácet,“ konstatoval výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.