Úspory na stáří je možné si vybrat už v 60 letech

„Pro lidi tato změna znamená nejen to, že dostanou naspořené prostředky dříve, především bude ale vše přehlednější. Lidé si nebudou muset počítat, kdy získají nárok na státní penzi, prostě jakmile jim bude šedesát, budou vědět, že mohou požádat o vyplacení peněz ze svého penzijního spoření,“ sdělil Právu Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.

Druhou významnou novinkou, která od ledna začala platit, je možnost spořit i malým dětem. Rodiče, kteří o tom uvažují, by si však měli uvědomit, že s ohledem na státní příspěvky jde o závazek spoření s až 60letým horizontem.

Další schválenou změnou je i možnost odečíst si více peněz z daňového základu. Zatím platilo, že o nejvyšší částku (12 tisíc) si mohl daňový základ snížit ten, kdo si spořil měsíčně alespoň 2000 korun, a ušetřil pak 1800 korun za rok.

Nově bude maximální odečitatelná položka činit 24 tisíc a dosáhne na ni každý, kdo si bude spořit alespoň tři tisíce měsíčně. „Takový člověk pak ročně nejen získá maximální státní příspěvky, tedy 2760 korun, ale dalších 3600 korun ušetří na daních,“ spočítal Poklop.

Reálně však na tyto daňové úlevy dosáhne jen málokdo. Češi si v současnosti za rok ve fondech v průměru naspoří pouhých sedm tisíc korun. U firem, které se rozhodnou přispívat svým zaměstnancům na penzi, se hranice pro daňové zvýhodnění posouvá z 30 na 50 tisíc korun. Obě změny v daňové oblasti však začnou platit na rozdíl od ostatních úprav až od roku 2017.

Další změna spotřebitele nepotěšila. Parlament totiž odsouhlasil i překvapivý pozměňovací návrh poslance ČSSD a bývalého odborářského předáka Jaroslava Zavadila, který zvýšil poplatky za správu úspor v penzijních fondech.

Například v případě transformovaných fondů, tedy u klasického penzijního připojištění, jež má stále téměř 4,3 miliónu lidí, vzrostla roční úhrada fondu za správu z 0,6 na 0,8 procenta z celkové sumy peněz uložených v konkrétním fondu.

U účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, si budou moci penzijní společnosti u dynamičtějších strategií zvýšit svůj poplatek za správu úspor z 0,8 procenta na 1 procento z obhospodařovaných aktiv a úplatu za zhodnocení z 10 procent na 15 procent z dosaženého výnosu. Tato změna se netýká povinného konzervativního fondu, kde maximální výše úplaty zůstává beze změn.

Pro lidi, kteří mají „staré“ penzijko a spoří si v transformovaných fondech, klesl poplatek z ročních výnosů z 15 na 10 procent. Stát bude lidi nově více motivovat, aby si zvolili výplatu naspořených peněz způsobem penze, a ne jednorázovým vyrovnáním, které zatím volí nejčastěji. Pokud se od letoška účastník rozhodne pro výplatu svých peněz prostřednictvím alespoň 10leté penze, bude osvobozen od zdanění výnosů, které je jinak ve výši 15 procent.

Nově se také zmírnily investiční limity pro penzijní společnosti. Podle Poklopa se tak rozšiřují investiční možnosti penzijních společností do nástrojů, které mohou přinášet účastníkům vyšší výnosy.

Zprostředkovatelé by nyní měli mít větší motivaci k uzavírání smluv o důchodovém spoření. Regulovaná provize se jim totiž nově zvýšila na dvojnásobek, tedy asi 1760 korun.

Na penzi se státním příspěvkem, ve třetím pilíři, si na konci roku 2015 spořilo celkem 4,643 miliónu lidí. To bylo o 160 tisíc méně než předloni.

V transformovaných fondech, kam již lidé nemohou vstupovat, bylo 4,28 miliónu Čechů. To bylo o 303 tisíc méně než na konci roku 2014. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má dalších 361 tisíc lidí, o 143 tisíc více než předloni v prosinci.

Transformovaným fondům penzijních společností klesl v roce 2015 zisk o 676 miliónů na celkem 3,74 miliardy korun. Výsledky podle ČTK předpovídají, že roční výnosy těchto fondů pro účastníky převýší inflaci a můžou se pohybovat okolo jednoho procenta. Inflace činila loni 0,3 procenta.

Rozdílná situace v ziskovosti byla v případě jednotlivých účastnických fondů, z nichž sedm z celkového počtu 27 vykázalo v závěru roku záporný výnos. Ten byl však – až na jedinou výjimku – na úrovni desetin procenta. V průměru vykázaly účastnické fondy zhodnocení 0,79 procenta. Od svého založení jsou ale všechny v plusu.