Úroky z vkladů vzrostly, na inflaci ale zdaleka nestačí

V posledních dnech či týdnech některé banky úroky na spořicích účtech zvedaly, například Air Bank, ČSOB, Equa bank, Komerční banka, Raiffeisenbank či Wüstenrot.

Podle ekonomů šlo hlavně o reakci na zvýšení sazeb centrální banky, od kterých se odvíjí úročení v komerčních bankách.

Prudce rostoucí inflace, která utekla vysoko nad dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), totiž vystrašila centrální bankéře natolik, že na začátku února zvýšili základní úrokovou sazbu již na 2,25 procenta.

„Při inflaci 3,6 procenta a úrocích ČNB ve výši 2,25 procenta je pro banky těžké odůvodnit, proč klientům platí minimální, či dokonce nulové úroky. Proto se mnoho bank v posledních dnech aktivovalo a zvýšilo úročení běžných i spořicích účtů. Zvýšení úročení je často větší než nedávné zvýšení základní sazby centrální banky o 0,25 procenta,“ řekl Právu ekonom společnosti Partners Martin Mašát.

Vzhledem k tomu, že bankovní rada ČNB zvýšila sazby jen díky těsné většině členů a prognózy předpovídají následný pokles kvůli ekonomickému zpomalení v zahraničí, nelze podle něj očekávat, že by centrální banka sazby v nejbližší době opět zvedla. „Proto se situace na trhu pomalu uklidní a banky dorovnají úroveň ostatních,“ dodal Mašát.

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby v roce 2017 dvakrát, v roce 2018 pětkrát a v roce 2019 jednou. Po zvyšování úrokových sazeb v minulých letech se klienti bank dočkali jen velmi malého navyšování úroků u svých vkladů na spořicích účtech.

Po letošním únorovém rozhodnutí ČNB o zvýšení úrokových sazeb je však odezva bank výrazně větší. „Úroky na spořicích účtech začaly růst. Výjimkou nejsou sazby přesahující dvě procenta. Větší banky začaly reagovat na malé, které nabízely výrazně vyšší úročení. Zkostnatělé banky již nebavilo neustále vysvětlovat, proč nabízejí méně výhodné produkty než konkurence. Rovněž nechtěly přicházet o klienty, kteří velmi nízké úrokové sazby kritizovali a začali jevit ochotu odcházet jinam,“ uvedl pro Právo hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Banky se podle jeho slov chovaly v posledních letech ke klientům neférově. „Vydělávaly na jejich vkladech, které jim odmítaly adekvátně úročit. Na základě toho dosahovaly velice vysokých zisků. Mnozí klienti se ale bohužel o své peníze řádně nestarají a bankám umožňují, aby na nich vydělávaly. Dokud si klienti nechají vše líbit, situace se výrazně nezlepší. Lidé by se neměli bát odejít za lepší nabídkou. Nicméně zvyk je železná košile a mnozí klienti, než aby měnili čísla účtů, tak raději snesou nižší úrokovou sazbu,“ uvedl Křeček.

Roční úroková sazba na spořicím účtu kolem 1,5 procenta například u zůstatku 200 tisíc korun přinese střadateli měsíčně po zdanění přes 200 korun. Inflace však současně spolkne více než dvakrát tolik.

S nejvyšší úrokovou sazbou na spořicím účtu nyní mohou počítat klienti Trinity Bank a ING Bank.

Trinity Bank v rámci oslav svého ročního působení na českém bankovním trhu přišla s nabídkou úrokové sazby ve výši 2,08 procenta ročně. Má to však svá ale: tuto sazbu získá jen prvních deset tisíc nových účtů a zároveň je určena jen pro vklady nad milion korun.

ING Bank novým klientům prvních šest měsíců úročí až 300 tisíc korun sazbou dvě procenta ročně. Stávající klienti si mohou každý měsíc vytvořit v internetovém bankovnictví „spořicí obálku“, do které si vloží tři tisíce až 100 tisíc korun a banka jim je po dobu šesti měsíců úročí též sazbou dvě procenta ročně.

Některé banky klientům poskytnou vyšší úrok v případě, že splní určité podmínky. Například Air Bank, která od 12. února o dvě desetiny procentního bodu zvýšila bonusovou úrokovou sazbu na 1,5 procenta, požaduje, aby klient pro její získání zaplatil pětkrát kartou. Tato sazba se ale vztahuje jen na zůstatek do 250 tisíc korun.

Tři platby kartou či investice ve výši alespoň 50 tisíc korun pro získání maximálního úročení ve výši 1,6 procenta ročně požaduje po klientech Equa bank. Sazba se vztahuje na zůstatky do 300 tisíc korun. Další podmínky pro získání vyššího zhodnocení se týkají například investic, požaduje je ČSOB (produkt Duo Profit) či Komerční banka (KB Spořicí konto Bonus Invest).

Různá výše úroků pro různé výše zůstatků – to mají mnohé z bank společné. Většina však vyšší sazbou úročí nižší zůstatky. Takzvaně proti proudu jde jen několik bank. Například u ČSOB (Spoření s bonusem), Sberbank (Spořicí účet) či Trinity Bank (Spořicí účet Narozeninová Super Výhoda) se vyšší úroky vztahují na vyšší částky. Zajímavou alternativou ke spořicím účtům jsou podle ekonoma Štěpána Křečka například protiinflační státní dluhopisy, které přináší výnos o velikosti inflace plus 0,5 procentního bodu.

„Tím je zajištěno, že protiinflační dluhopisy vždy porazí inflaci, což se většině spořicích produktů v bankách nedaří. Navíc u protiinflačních dluhopisů je možno požádat o předčasné splacení, takže lidé mohou mít v případě potřeby peníze k dispozici jako u spořicích účtů,“ dodal ekonom.

Vyšší úrokové sazby v ekonomice se podle něj začnou projevovat i v růstu úrokových sazeb u úvěrů. Nejznatelnější to bude u hypoték, kde i malé zvýšení úrokových sazeb může dlužníky vyjít na dodatečné desetitisíce korun.

Ještě během loňska se úrokové sazby na hypotékách snižovaly a teprve letos v lednu průměrná sazba mírně vzrostla o dva bazické body na 2,36 procenta. Mezi bankami totiž zuřil konkurenční boj o klienty, kterých ubylo kvůli přísnějším doporučením ČNB. To stlačilo úrokové sazby na hypotékách na velmi nízkou úroveň. „Růst úroků v ekonomice ale poskytne bankám argument, proč by měly hypotéky zdražit,“ myslí si Křeček.

U jiných typů úvěrů, kde jsou výrazně vyšší úrokové sazby, se únorové rozhodnutí ČNB o růstu sazeb podle něj příliš neprojeví.

„U spotřebitelských úvěrů, kreditních karet a podobných produktů klidně mohou v rámci akčních nabídek snížit úrokové sazby, aby oslovily nové klienty. Růst sazeb v ekonomice o 25 bazických bodů na ně má jen malý vliv, protože u těchto produktů se bavíme o sazbách, které často převyšují 10 i 20 procent,“ konstatoval ekonom.