Článek
Důvod: nad domkem se nachází elektrické vedení, tudíž přes pozemek vede ochranné pásmo energetiků. A muž od nich neměl souhlas. Domek vybudoval na tom samém místě, kde měl dříve garáž, která ovšem do té doby nikomu nevadila.
Skutečnost, že na vlastním pozemku nemůže člověk ignorovat právní nároky tzv. veřejného zájmu, tedy energetická pásma nebo věcná břemena vztahující se na sítě, jinak to končí i fatálními důsledky bez pardonu, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu publikovaného v nejnovějším přehledu judikatury týkající se energetických zařízení a pozemků.
Demoliční mašinérie se rozběhla ohláškou
Vše začalo tak, že František M. stavebnímu úřadu na městě tzv. ohláškou oznámil úpravy na garáži. Nikdo nic nenamítal, a tak se muž pustil do díla. Tím se rozběhla demoliční mašinérie.
Následným místním šetřením totiž úředníci zjistili, že se jedná o úplně novou stavbu zahradního domku, namísto opravy původní garáže. A na takovou stavbu už musí mít podle zákona už stavební povolení.
Jenže společnost ČEZ Distribuce následně podle soudu výslovně nesouhlasila s umístěním domku v ochranném pásmu. Pan František tak nesplnil základní podmínku ani pro dodatečné stavební povolení, tedy povolení energetiků.
O garáži, která tam stála před tím, tedy firma očividně nevěděla. Tím, že muž podal ohlášku, týkající se její rekonstrukce, tak na sebe upozornil.
Deset let u soudů
Spor o zbourání zahradního domku trval deset let. Nejprve se proti demoličnímu nařízení městského úřadu odvolal na Krajský úřad Pardubického kraje, poté se stížností bránil u Nejvyššího správního soudu. Neúspěšně.
Všechny instance mu oznámily: měl jste mít stavební povolení, domek je v ochranném pásmu bez souhlasu energetiků, zbourat. Na to, že tam již obdobná stavba stála dříve, a nikomu při údržbě vedení fakticky nepřekážela, a že zbourání domku, stojícího na pozemku, jenž stěžovateli patří, je citelný zásah do jeho vlastnického práva, nevzal zřetel ani Krajský soud v Hradci Králové.
Muž podal ústavní stížnost. Ústavní soud sice jeho právníka pochválil za bezvadné formální zpracování, ale jinak potvrdil předchozí verdikty. Stížnost zamítl.
Neztotožnil se s argumentem stěžovatele, že „obecné soudy měly dát přednost jeho vlastnickému právu, před tímto veřejným zájmem, neboť společnost ČEZ Distribuce žádný důvod svého nesouhlasu neuvedla.“
Problém je v tom, že energetická firma ani žádný důvod uvádět nemusela. Ochranné pásmo je lidově řečeno nedotknutelné a už nic dalšího vysvětlovat nemusí.
A co že je vlastně ochranné pásmo?
V konkrétním případě šlo o nadzemní vedení pro napětí v rozmezí nad 1kV do 35 kV.
Ochranné pásmo je podle zákona „souvislý prostor, vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany sedm metrů.“
„Stěžovatel místo ohlášených udržovacích prací zbudoval novou stavbu, aniž by k tomu měl stavební povolení,“ uzavřel to Ústavní soud s tím, že dodatečnému stavebnímu povolení bránila absence souhlasu vlastníka nadzemního vedení elektřiny, nacházejícího se přímo nad domkem.
To, zda přes pozemek vede ochranné pásmo, by se měl majitel dozvědět na stavebním úřadě, například když právě žádá o stavební povolení.
Následné stavební řízení však bývá poměrně zdlouhavé, plné papírování a obesílání všech dotčených stran. Lidem se tak proto do něho často jen kvůli přístavbám nebo domkům na zahradě nechce.
Když však pak nemovitost prodávají, a „doplňková“ stavba není zapsaná v katastru nemovitosti, může to prodej i zablokovat, když si kupující berou hypotéku.
Bance se totiž nemusí líbit nesoulad mezi údaji v katastru a skutečností. V katastru by zároveň měla být uvedena i všechna věcná břemena týkající se sítí, například pokud pod pozemkem vede potrubí.