Článek
Asijští prodejci se například v Praze velmi diví, když po nich zákazník požaduje účtenku. Stejné je to i na vesnicích.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Například prodejce v Nové Vsi u Chotěboře, registrovaný coby firma Duc Dinh Huu z Třebechovic pod Orebem, poté, co byl kupujícím požádán o účtenku, ji bez mrknutí oka z pokladny sice vytiskl, ale byly na ní uvedeny jen ceny.
Místo názvu jednotlivých položek zboží je na této účtence uvedeno záhadné DEPT01.
Při žádosti o jmenovité vypsání jednotlivých položek rukou by měl prodávající vyhovět
Má povinné údaje
„Taková účtenka nesplňuje zákonné náležitosti v tom, že není zřejmé, na koupi jakých výrobků se vztahuje. Toto porušení povinnosti zjišťují inspektoři ČOI poměrně často. Zejména u menších prodejců, ve stánkovém prodeji, či při poskytování různých drobných služeb,“ potvrdila Miloslava Fléglová z České obchodní inspekce.
Podle ní zákon nestanoví formu, jak má doklad o koupi vypadat, ale údaje, které musí obsahovat. „Pokud byste tedy požádal o jmenovité vypsání jednotlivých položek rukou, měl by vám prodávající vyhovět. V opačném případě by porušil zákon,“ konstatovala Fléglová.
Městští a finanční úředníci sice často prohánějí kontrolami taxikáře, hospodské či další podnikatele v maloobchodu, ale tyto malé prodejny, kterých přibývá na každém rohu, zůstávají podle všeho netknuté.
Výkupny kradeného zboží za třetinu ceny
Důvod, proč menší obchůdky a večerky nákup zboží a následné tržby z jeho prodeje neregistrují, je prostý. Snaha neodvádět daně a nezřídka i pochybný původ zboží. Právu to dosvědčili například soukromí detektivové hlídající velké obchody proti zlodějům.
„Nevíme, kam dříve. Na samoobsluhy se zloději slétají, i když jsou tam kamery a chodíme mezi regály v civilu. Většinu zboží, od kosmetiky až po čokolády, které v supermarketu zloději ukradnou, nemají pro sebe, ale obratem je za třetinovou cenu prodávají do nedalekých menších večerek a obchodů, většinou provozovaných cizinci,“ řekl Právu bývalý policista, který jako mobilní hlídka bezpečnostní agentury pracuje pro supermarket Albert.
Nebojí se kontrol
Podiv vyslovil tento bývalý policista nad tím, že se majitelé menších obchodů neobávají kontrol, když do svých regálů berou kradené zboží. „Někteří se dokonce ani nenamáhají přelepit nálepky supermarketu, z něhož byla drahá kosmetika ukradena,“ dodal.
Jak je možné, že výkup kradeného zboží a nepřiznávání tržeb probíhá tak okatě, když přitom stát disponuje armádou finančních úředníků, obchodních inspektorů včetně policie, která jinak na zloděje v supermarketech denně vyjíždí? Nebylo by snadnější jim utnout odbyt?