Článek
„Jsem řádně zaměstnán u státního podniku, ale chtěl jsem si přivydělat, a tak jsem s místním živnostníkem uzavřel dohodu o pracovní činnosti. Chtěl jsem proto spojit dovolenou od svého zaměstnavatele a dovolenou od živnostníka za dobu odpracovanou od začátku roku, ale překvapilo mě jeho tvrzení, že na dovolenou u něj nemám nárok,“ popsal svou situaci čtenář.
„Je mi jasné, že nemohu mít dovolenou v plném rozsahu, ale proč mně nemůže dát dovolenou v rozsahu alespoň u něj odpracovaných hodin?“ zeptal se.
Nejedná se o pracovní poměr
„Dovolenou nemůže čtenář u živnostníka dostat, neboť v jeho případě nejde o pracovní poměr, byť se zkráceným pracovním závazkem, ale o uzavření dohody o pracovní činnosti, která podle zákoníku práce (zákon. č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) má svá specifika a mírnější ochranu osoby, která takovou dohodu uzavírá,“ uvedl Jan Dubenský.
Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá v případech, kdy rozsah práce nepřesahuje v témže kalendářním roce 300 hodin a zároveň není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Musí v ní být být uveden popis sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Ta musí být uzavřena písemně. Vzhledem k ustanovení § 77 však z této dohody neplyne nárok na dovolenou, odstupné a další skutečnosti, které u pracovního poměru jsou v zákoně upraveny.
Skončení právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti se ukončí buď dohodou stran, nebo výpovědí, která však nemusí ze strany zaměstnavatele obsahovat výpovědní důvod a pro oba subjekty platí zkrácená patnáctidenní výpovědní doba.
„Samozřejmě zaměstnavateli nic nebrání dohodnout se s pracovníkem na dovolené a tuto mu i poskytnout. Nemá však na ni vymahatelný nárok,“ dodal Dubenský.
