Češi mají problém vyjít se svým příjmem

„Každá desátá domácnost v Česku není aktuálně schopná vytvářet žádnou finanční rezervu a běžné životní náklady pokrývá z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je sice schopno vytvářet alespoň minimální finanční rezervu, byť nepřesahující jeden měsíc, často je to ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti,“ upozornila Monika Hrubá z České spořitelny, která průzkum společně se Sociologickým ústavem AV ČR a datovým portálem Evropa v datech realizovala.

Na konci běžného měsíce jsou schopny nějaké peníze ušetřit necelé dvě třetiny domácností. Průzkum ovšem ukázal, že 40 procent z nich muselo v uplynulých šesti měsících snížit částku, kterou si měsíčně odkládají.

Více než třetina lidí však žije tzv. na hraně. Buď nejsou schopni ze svého platu nic ušetřit (22 procent), nebo musí běžné náklady pokrývat z úspor (devět procent), či si dokonce na běžný provoz půjčovat (tři procenta).

„Je znepokojující, že dvě třetiny domácností, které dnes nedokáží tvořit žádnou rezervu, deklarují, že toho byly dříve schopny,“ doplnila Hrubá.

Hlavními důvody, proč tak již nečiní, jsou vyšší výdaje jejich domácností (63 procent) či snížení jejich příjmu (41 procent).

Mnoho lidí v důsledku ekonomické a energetické krize je nuceno sahat do svých úspor. Se svým současným příjmem vyjde s obtížemi až 57 procent Čechů.

„Každý šestý Čech během uplynulého roku nedokázal zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů. Patří mezi ně například platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů,“ doplnil Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Podle výsledků Indexu finančního zdraví Čechů připadá 45 procent výdajů domácností na zajištění provozu domácnosti a nákup potravin. Více než dvě pětiny Čechů navíc předpokládají, že v průběhu příštích tří let se jejich finanční situace zhorší především kvůli tomu, že jejich příjem bude růst pomaleji, než porostou jejich výdaje.

„Z dat České spořitelny vyplývá, že téměř desetina domácností nemá žádnou finanční rezervu a další třetina klientů nemá rezervu na období delší než jeden měsíc. Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností nárůst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen. Proto dnes nedopadá vysoká inflace a ceny energií jen na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední a vyšší třídy. Míru poklesu spotřeby domácností pak ovlivňuje i to, zda domácnost má nebo nemá dostatečnou finanční rezervu,“ doplnil David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Hlavní příčinu toho, proč nejsou schopni si nějakou rezervu vytvořit, vidí Češi především v tom, že nemají dostatečný příjem, což zmínily téměř tři čtvrtiny z těch, kteří si peníze stranou neodkládají. Více než čtvrtině by pak k tvorbě rezervy pomohlo snížení výdajů.

Mezi lidmi, kteří s tvorbou finanční rezervy mají problémy, resp. si žádnou netvoří, jsou častěji osoby s nízkým vzděláním a příjmem. Mnohdy jsou to lidé, kteří mají nějakou spotřebitelskou půjčku, méně často využívají pojištění a obvykle bydlí v pronajatém bytě.

Ve vyšší míře jde také o osoby rozvedené a domácnosti s jediným ekonomicky aktivním členem. Čistý měsíční příjem takovéto domácnosti je výrazně častěji pod hranicí 20 tisíc korun, čistý osobní příjem pak pod hranicí 15 tisíc korun, vyplývá ze závěrů Indexu finančního zdraví.

„Lze tedy říci, že pokud domácnost hospodaří se svými příjmy tak, že si musí brát půjčky či úvěry, její schopnost vytvářet krátkodobé úspory je významně nižší. Na druhou stranu, pokud domácnost disponuje i jinými spořícími produkty, má výrazně častěji vytvořenou i krátkodobou finanční rezervu,“ doplnila Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.