Článek
Poslední květnový týden přinesl na finanční trhy o něco více klidu, a to i přesto, že se jeho začátek nesl ve velmi opatrném duchu. Nervózní náladu z minulých týdnů totiž ještě rozjitřily zprávy ze Španělska, kde se tamní centrální banka o víkendu rozhodla převzít jednu z menších domácích spořitelen.
Ta se dostala do problémů kvůli svému úvěrovému portfoliu, na které tvrdě dolehlo splasknutí bubliny na španělském realitním trhu. Záchrana problémové spořitelny vyvolala okamžitě obavy z toho, že by se do problémů mohly dostat i ostatní finanční instituce ve Španělsku, které ve svých knihách drží cenné papíry navázané na hypoteční úvěry. Jejich cena by totiž kvůli značnému převisu nabídky nad poptávkou mohla i nadále klesat, což by ztráty bank ještě prohlubovalo.
Chystá se nová daň pro banky
Výhled pro finanční sektor v Evropě nijak neulehčovala ani snaha zavést novou daň na banky, se kterou přišla v týdnu Evropská komise. Ta svůj návrh zatím představila pouze rámcově a o jeho osudu bude rozhodovat zřejmě až summit zemí G20, který se bude konat v průběhu příštího měsíce.
Navzdory nervóznímu začátku týdne se ale náladu na trzích v jeho průběhu podařilo stabilizovat. K tomu do značné míry přispěly také nová úsporná opatření, která oznámily Německo a Británie. Německo se od příštího roku chystá každý rok snižovat deficit o 10 mld. EUR. Rozhodlo se tak v duchu nového ústavního dodatku z roku 2009, podle kterého by měl být jeho maximální přípustný deficit roven 0,35 % HDP. Této výše by přitom měl deficit dosahovat již v roce 2016. První úsporná opatření oznámil také nový britský ministr financí George Osborne, který hodlá již v tomto roce škrty na ministerstvech ušetřit 6,2 mld. liber.
Čína Evropě zatím stále důvěřuje
Velmi pozitivně ale v týdnu reagovaly trhy také na zprávy z Číny. Ta oznámila, že i přes problémy v eurozóně nehodlá nijak omezovat své nákupy evropských dluhopisů. Učinila tak jen den poté, co začala evropská média spekulovat o opaku, čímž přispěla ke zvýšení důvěry zejména v evropskou měnu. Ta se začátkem týdne na páru s dolarem propadla až na své čtyřleté minimum, od kterého se ale následně dokázala odrazit. Přesto si euro v květnu prošlo jedním z nejhorších měsíců své historie, když proti dolaru ztratilo 6,5 % ze své hodnoty.
Příznivá nálada z konce týdne byla patrná na všech finančních trzích. Akciovým indexům se podařilo zastavit volný pád, kterým si v minulých týdnech procházely. Například index padesáti největších evropských společností (Eurostoxx50) jen od úterka vystoupal o 5,7 % a odrazil se tak od svého jedenáctiměsíčního minima. Podobně si vedla také cena komodit.
Černé zlato podražilo
Cena ropy po téměř dvacetiprocentním květnovém pádu během tohoto týdne vystoupala o šest procent a v podobném duchu se vyvíjela také cena zemního plynu a průmyslových kovů. Velmi příznivý byl navíc týden také z pohledu české měny. Růst poptávky po rizikovějších a výnosnějších investicích zvýšil zájem také o česká aktiva, díky čemuž mohla česká měna na páru s dolarem růst o 1,5 % k ceně 20,67 Kč. K euru pak koruna zpevňovala o 0,4 % na 25,68 Kč.
I nadcházející týden se zřejmě ponese v duchu pokračujících obav ze situace v eurozóně, které v minulých týdnech zcela ovládly dění na finančních trzích. Do hry mohou tentokrát ale vstoupit i nově příchozí ekonomická data, která v týdnu začnou přicházet ze Spojených států. Ty zveřejní výsledky aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb a především ostře sledovaná data z pracovního trhu. Ten v minulých měsících dokázal hned několikrát příjemně překvapit.
V květnu by podle většinových odhadů měla zaměstnanost v USA růst o půl miliónu pracovních míst, což by byl nejlepší výsledek za uplynulých deset let. Pokud by byla očekávání naplněna, náladu na trzích mohou, namísto obav ze situace v eurozóně, začít opět utvářet především pozitivní dopady pokračujícího oživení největší světové ekonomiky.