Třetina poškozených tvrdí, že s nimi pojišťovna vyběhla

Vyplývá to ze sondy, kterou si mezi tisícovkou Čechů od osmnácti do padesáti let, nechala udělat Česká asociace pojišťoven (ČAP). Podle průzkumu 32 procent respondentů pojištění nepřikládá váhu. Zcela bez pojistky je u nás každý třetí dům a každá druhá domácnost.

Životní pojištění navíc loni vypověděly desítky tisíc lidí, neboť počet smluv meziročně pokles o sto tisíc. Pojišťovnám vyloženě nedůvěřuje čtrnáct procent dotázaných.

„Z oné třetiny nespokojených klientů ale třináct procent přiznalo, že neměli dané riziko, které nastalo, v pojištění sjednané. Pojišťovna jim pak těžko mohla něco plnit,“ komentoval průzkum výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora.

Co se oné třetiny nespokojených poškozených klientů týče, jedná se tedy pouze o odhady, vyplývávají z jednoho průzkumu. Na následnou otázku Práva, kolika klientům pojišťovny reálně odmítnou plnění nebo ho výrazně zkrátí, a jak se tento počet vyvíjí, ale Síkora odpovědět nedokázal.

„Mám pocit, že počet odmítnutých nebo zkrácených plnění klesá. Konkrétní čísla ale k tomu od pojišťoven nemáme,“ připustil Síkora.

Jak už Právo dříve informovalo, tak například po bouřlivém létě v roce 2011 ostrouhaly tisíce lidí. Pojišťovny se hájily tím, že případů, kdy nemohly vyplatit peníze, bylo procentuálně velmi málo, ale rovněž nesdělily, kolik hlášení odmítly.

Například Kooperativa ovšem otevřeně potvrdila, že po řádění živlů musela kvůli zastaralým smlouvám výrazně krátit nebo nevyplatit náhradu u deseti procent případů. A poškozených za všechny pojišťovny byly tehdy desítky tisíc klientů.

„Ze všech nahlášených případů jsou stabilně dvě až tři procenta uplatňována neopodstatněně, kdy klient chce peníze za riziko, které nemá na smlouvě životního pojištění sjednáno, nebo za člena rodiny, kterého vůbec pojištěného nemá,“ sdělila Právu mluvčí Pojišťovny České spořitelny Jana Jirásková.

Odmítnutí bývají třeba po silných deštích, když voda zateče do bytu. Jestliže živel poničí dům, třeba strhne střechu, a potom do bytu zateče, pojišťovna škodu uzná. Pokud si ale voda našla cestu přes stará nebo vadná okna, máte smůlu.

Nebo pojišťovny rozlišují mezi vichřicí a větrem - řídí se ne jen tím, že vám to odneslo část střechy, ale i tím, jaká rychlost větru byla naměřena. A pojistný limit principiálně znamená, že když jste před patnácti lety postavili střechu za sto tisíc, a na tuto částku jste si ji pojistili, tak vám ale nevyplatí tři sta tisíc korun, které na její obnovu při dnešních cenách potřebujete.

Rovněž pojistky bank na schopnost splácet úvěry jsou plné výluk. Mezi ně patří degenerativní onemocnění páteře. Ta člověka i na více než půl roku vyřadí z práce.

Potíž je v tom, že klient v době, kdy si úvěr a pojištění schopnosti splácet pro případ nemoci nebo trvalých následků sjednává, často netuší, že má v nějakém stupni „degenerovanou“ páteř, což ale lze od určitého věku říci prakticky o každém druhém.

Pojišťovna banky však plnění odmítne s tím, že to musel klient vědět už dříve a odkáže se na pojistné podmínky.

Rozhodujícími faktory při uzavírání jakékoliv pojistky by neměly být jen to, co zrovna říká a vychvaluje prodejce, tzv. finanční poradce, a cena, ale co je černé na bílém na papíře ve smlouvě a všeobecných obchodních/pojistných podmínkách.

Pojišťovny se hájí tím, že klienti mají například na rodinný dům limit plnění 1,5 miliónů, když ale jeho tržní cena je už trojnásobná. Klienti se podle ČAP nezajímají se o aktualizaci smluv.

Síkora připustil, že ale také mnozí prodejci pojistek se dále o klienty nestarají, i když za ně inkasují rok co rok automaticky provize, a na děravou smlouvu lidi neupozorní. Jiní finanční poradci podle něho zase v honbě za provizemi namísto pouhé aktualizace smlouvy zbytečně ženou laiky do neustále nových produktů.