Článek
Sólisté sice navazují i více vztahů, plodí děti, jenže do tradičního společného rodinného života nejdou. Odrazuje je nejen nutnost více se otáčet v práci, aby si ji udrželi, tlak na nové kariérní výkony a z toho plynoucí nedostatek času na rodinu, ale i touha poznat více partnerů a finanční náročnost rodinného soužití.
Čím více komunikujeme, tím více jsme sami
Podle Českého statistického úřadu je z celkového počtu více než 4,4 miliónu domácností v ČR více než 1,2 miliónu obydleno pouze jednou osobou.
Za posledních 15 let počet lidí žijících u nás bez stálého partnera vzrostl o 555 tisíc osob. Na první pohled je to paradox, protože díky sociálním sítím lidé mezi sebou naopak komunikují více než kdy předtím. Připojí se na internet třeba z Horní Dolní a už komunikují s celým světem, cíleně podle svých konkrétních zájmů se stejně smýšlejícími skupinami.
Výběrem partnera dnes lidé často stráví více času než ve vztahu samotném
Některé tyto on-line komunity, například fanoušků zpěváka, dosahují většího počtu osob, než má řada států obyvatel. Jenže jak se ukazuje, sociální sítě člověka ze samoty, co se dlouhodobého, skutečného vztahu týče, stejně nevytrhnou. Spíše naopak.
Sám si žehlím, sám si peru…
Lidé tak dlouho vybírají, až si nevyberou. „Výběrem partnera dnes lidé často stráví více času než ve vztahu samotném. Mnohdy se navíc stane, že brzy nejsou spokojeni a koloběh se opakuje,“ potvrzuje.
„Čím více komunikujeme, tím více jsme sami,“ napsali ve své uznávané knize Karaoke kapitalismu, shrnující proměny moderní civilizace, švédští ekonomičtí filozofové Kjell Nordström a Jonas Ridderstrale.
Právě ve skandinávských zemích, které bývají považovány za tradiční vzor sociálně a ekonomicky vyspělých států, dosahují jednočlenné domácnosti až 40procentního podílu. V USA tvoří sólisté polovinu společnosti.
„Single domácnosti začínají stále více charakterizovat západní civilizaci. V tomto směru nejsme žádnou výjimkou, podobný trend se projevuje celosvětově,“ shrnuje Horáková.
Sólisté často namítají, že manželství většinou stejně nevydrží ani do doby, než děti vyrostou, že se manželé brzy odcizí, že jsou spolu na papíře jen kvůli majetku a že na to děti stejně doplácejí, tak proč se zavazovat.
Polovina rozvedených má nezletilé děti
Statistiky jim tyto skeptické argumenty zrovna nevyvracejí. Ze zprávy ČSÚ vyplývá, že jen loni bylo u nás rozvedeno přes 28 tisíc manželství. To je sice o něco méně než předloni, jenže v posledních dvou desetiletích také výrazně klesl počet těch, kteří se vůbec vzali.
Nevěra bývá spíše jen důsledkem rozvratu než prvotní příčinou
Více než polovina rozvedených má na starosti nezletilé děti. Za nejčastější příčinu rozvratu manželství je označována nevěra.
V průměru se Češi rozvádějí po necelých třinácti letech, k rozvratům, třeba kvůli neshodám o výchově dětí, ovšem velmi často dochází už po třech čtyřech letech.
„Rozvodem nakonec skončí zhruba polovina manželství. Nevěra, uváděná oficiálně jako důvod v žalobách, však bývá spíše jen důsledkem rozvratu nebo spouštěčem rozvodového řízení než prvotní příčinou,“ míní právnička a šéfredaktorka specializovaného měsíčníku Rodinné listy Daniela Kovářová.
Připomíná, že čistě statisticky vzato je každou půlhodinu rozvedeno jedno manželství.