Tisíce lidí dosáhnou na pomoc s drahým bydlením

„Právě to řeším se svou 84letou tetou. Pobírá důchod 14 tisíc korun a náklady na bydlení jí od ledna vzrostly na devět tisíc. Když mi o Vánocích pověděla, že sice o příspěvku slyšela, ale myslela si, že nemá nárok, když má na účtu úspory, tak mě málem polívali,“ vylíčil Právu čtenář Tomáš z Prahy.

Při posuzování žádosti se přitom na majetek nebo úspory nehledí, hodnotí se pouze, jaké jsou příjmy a jaké výdaje domácnosti. Čtenářova teta si naštěstí může o příspěvek na bydlení vyplácený úřadem práce požádat až tři měsíce zpětně.

Lidí jako ona, kteří se domnívají, že na tuto dávku nedosáhnou, jsou statisíce. „Asi 45 procent lidí si chybně myslí, že na ni nemají nárok, protože třeba nesplňují limity výdajů nebo bydlí v typu bydlení, které tomu neodpovídá,“ řekl Českému rozhlasu sociolog Daniel Prokop.

Na konci loňského roku příspěvek pobíralo přes 228 tisíc lidí, jeho průměrná měsíční výše dosahovala 4777 korun.

Podle odborníků to však je stále jen zlomek těch, kteří by na něj mohli mít nárok. „Teoreticky by na něj mohlo dosáhnout až 600 tisíc domácností,“ odhadla Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. Příčinu vidí vedle již zmíněné neznalosti ve složitém systému dávek i v tom, že je žádost o příspěvek složitější než například v roce 2011.

Podmínky pro získání této dávky jsou přitom poměrně jednoduché. „Každému, komu na zaplacení nájmu a nákladů souvisejících s bydlením nestačí 30 procent jeho příjmů a příjmů dalších členů domácnosti, vzniká na ni nárok,“ řekl Právu Viktor Najmon, generální ředitel Úřadu práce (ÚP).

Výše dávky se liší podle velikosti domácnosti, toho, kde člověk žije, ale i třeba toho, jestli je člověk v nájmu, nebo ve vlastním bytě. Samozřejmě je pak zastropována, aby si lidé nenechali platit luxusní byty.

Problémem je, že aktuální lednové zdražení se ale do výše dávky projeví až od dubna, jelikož se příjmy a výdaje dokládají s odstupem čtvrtletí. To znamená, že na dávky se tento kvartál uplatňují příjmy a výdaje z října až prosince.

Řadě domácností ale skokově vzrostly životní náklady po Novém roce. Zdražily nejen plyn a elektřina, ale i vodné a stočné a dálkové teplo. Na některých místech, třeba v Brně oproti loňsku i dvojnásobně. Mnohde se zvedly i místní poplatky či platby do bytového fondu.

„Pokud domácnosti nestačí příjmy ani po přiznání příspěvku na bydlení na pokrytí výdajů spojených s bydlením, může si požádat o dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi,“ sdělila mluvčí ÚP Kateřina Beránková. Těmi jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc (MOP).

Tu mohou domácnosti s nízkými příjmy dostat například, když ještě neobdržely doplatek na bydlení a na kauci, popřípadě provizi realitní kanceláři, která souvisí s uzavřením nové nájemní či podnájemní smlouvy, ale třeba i na úhradu některých vzdělávacích potřeb dětí, třeba kroužků, zaplacení školy v přírodě nebo lyžařského kurzu.

„Dále ale může jít i o situaci, kdy člověk pobírá příspěvek na bydlení, ale navýšení nákladů na bydlení je možné podle rozhodného období v systému státní sociální podpory promítnout až po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Také může jít o situace, kdy se osobě navýšily například náklady na energie a prokazatelně nemá na jejich úhradu,“ dodala Beránková. Dávka MOP je ale nenároková. Tzn., že ji člověk nemusí dostat automaticky, Úřad práce posuzuje sociální a majetkové poměry domácnosti.

Příspěvek na živobytí je určen na úhradu potřeb osoby a společně posuzovaných osob na úrovni zabezpečující její základní životní potřeby. Jedná se především o zabezpečení stravy, ošacení, obuvi, základních hygienických potřeb apod.

„Doplatek na bydlení je určen na úhradu nákladů na bydlení, tj. nájmu, služeb s bydlením přímo spojených a úhrady prokazatelné nezbytné spotřeby energií, a to v případě, kdy i přes poskytnutý příspěvek na bydlení nemohou osoby ze svých prostředků uhradit náklady spojené s užíváním bytu,“ řekla Beránková.

Také je možné zažádat o přídavky na děti, které by měla automaticky dostat každá domácnost, jež má nižší příjmy, než je 3,4násobek životního minima. Ta hranice je u čtyřčlenné rodiny, která má dvě děti ve věku pět a dvanáct let, ve výši 47 736 korun měsíčně. Dávka se pohybuje podle věku dítěte a druhu příjmů rodičů mezi 830 a 1580 korun.