Hlavní obsah

Studny kvapem vysychají, lidé vodu často hledají marně

Právo, Jindřich Ginter

Chmurné předpovědi hydrologů z letošního jara se potvrzují – studny v Česku začínají vysychat. A jen prohloubit nebo vyčistit dno mnohdy nestačí. Na studnách je přitom závislých zhruba deset procent obyvatelstva a nepočítaně chatařů.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Žiji zde čtyřicet let a s vodou nikdy nebyl problém. Až letos jsme najednou téměř na suchu. Budu muset povolat geologa nebo hydrologa, nevím si s tím rady,“ svěřil se Právu šedesátiletý Josef K. žijící nedaleko Čelákovic. Není zdaleka jediný. Na vysychání studní si stěžují lidé z podhůří Krkonoš, Orlických hor i Šumavy.

Už letos v březnu se přitom netajili obavami z nedostatku vody ve studních specialisté například z Povodí Labe. V některých oblastech totiž na přelomu zimy a jara zaznamenali úbytek dešťových srážek o 45 až 70 procent, což je paradox vzhledem k poměrně častým přívalovým dešťům a bleskovým povodním.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Studna je velká investice
Nová vrtaná studna není rozhodně levná záležitost. Pro rodinný domek, kde se počítá i se zaléváním trávníku, je obvykle třeba vyvrtat dvacet až třicet metrů, přičemž jen za samotný vrt se platí kolem sedmi set až tisíce korun za metr. Včetně skruží, obsypu, úprav jeden metr hloubky vyjde u strojově kopané studny se 100cm průměrem skruže na 4500 Kč, u ručně kopané studny na šest tisíc za metr a u vrtané studny s průměr kolem 22 cm pak na 1500 korun. Pak je ještě třeba připočítat výdaje za odborné posudky a projekt (kolem pěti tisíc). Pro potřeby chalupy vycházejí nižší náklady, protože není třeba taková vydatnost zdroje, stačí menší hloubky.
Zdroj: nabídky firem na internetu

Vyčištění nestačí

Lidé se mnohdy snaží k vodě dostat svépomocí, amatérsky, protože na odborné firmy nemají. „Je to dům po Němcích. S vodou jsme nikdy potíže neměli. Asi před pětadvaceti lety se zde vykopal nový zdroj, bez problémů,“ svěřil se třicetiletý chalupář ze samoty v jednom z údolí nedaleko Karlových Varů.

„Poslední dva roky je to ale bída. Tak jsme už loni šli hledat vodu výše do louky. Vyhloubili jsme sami postupně dvě zhruba šestimetrové díry. Marně. Až napotřetí jsme se chytili, ale kdo ví, jak dlouho tam voda vydrží,“ dodal chalupář.

„Včera nám přestala téci voda a v sedm metrů hluboké studni je asi jen 10 cm vody. Stačí vyčistit dno?“ ptá se další z chalupářů, mající domek ve Výhledech u Aše, na odborném studnařském portálu Studny.info.

„Určitě nestačí. Zároveň jakýkoliv nápravný zásah, tedy prohloubení současné studny nebo zřízení nového vrtu, vyžaduje vodoprávní, případně územní řízení, takže jde o několikaměsíční záležitost. Situaci musí posoudit hydrogeolog a navrhnout řešení,“ uvádí portál Studny.info.

Stejně tak je třeba povolat hydrologa k dalšímu chalupáři ze Šluknova, který ztratil vodu po 20 letech z nevrtané studny – pramen vyvěral dva metry pod úrovní povrchu. Letos se téměř ztratil.

Spodní vody saje zemědělství 

Riziko úbytku spodních vod opakovaně konstatuje ve svých výročních zprávách ministerstvo životního prostředí, přičemž další odborné zdroje poukazují na úbytky spodních vod již posledních pět let.

„Poroste tlak na zdroje zejména podzemní vody, především v souvislosti se zvyšujícími se požadavky na odběry vody pro zemědělství způsobenými častějšími výskyty epizod sucha. Zároveň klesá i vsak vody do půdy a tím i doplňování dlouhodobých zásob podzemních vod,“ uvádí MŽP v poslední zveřejněné výroční zprávě za rok 2012.

Dodává však, že v mezinárodním srovnání patří Česko mezi země s dostatečným množstvím vodních zdrojů vzhledem k požadavkům na jejich spotřebu, „pouze v povodí Moravy je objem odběrů vody vzhledem k zásobám vyšší“.

Výběr článků

Načítám