Článek
Jenže ministr financí Miroslav Kalousek opakovaně zdůraznil, že stavební spoření chce naopak jednoznačně vymezit jen na bydlení.
Náměstek ministra financí Ladislav Minčič na odborné panelové diskuzi sice připustil, že při vzniku stavebního spoření se jednalo o produkt, který měl své opodstatnění, ale zdůraznil, že dnes je nutná jeho reforma.
Zastáncem toho, aby ze stavebního spoření šlo financovat například studium, je Petr Teplý z Institutu pro ekonomické studie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Bude přibývat životních událostí, u kterých se budou muset lidé spolehnout na své finanční rezervy. Stavební spoření by v tomto případě mohlo hrát velkou roli,“ soudí Teplý.
Čekání ve frontě na úvěr ze "stavebka" je minulostí
Takové nadšení nesdílí profesor Jaroslav Vostatek, vedoucí katedry Vysoké školy finanční a správní Praha, který má za to, že čekání ve frontě na stavební úvěr dnes nemá smysl díky dostatku úvěrových produktů. Případná státní podpora by podle něj měla mít stejnou konstrukci jako penzijní připojištění se státním příspěvkem.
Ekonom Jan Mládek soudí, že dotace 80 eur ročně, kterou v přepočtu od státu dostane klient stavebních spořitelen, je přijatelnou státní podporou pro zajištění či zlepšení vlastního bydlení.
„V době vyšší inflace by nás mohly zachránit vlastní byty, které jsme si díky stavebnímu spoření mohli pořídit,“ dodal Mládek.
Podle Vladimíra Staňury z ČMSS je u stavebních spořitelen nejdůležitější, že jsou nejstabilnější.
Německé stavební spořitelny podle něho prošly krizí nejlépe ze všech bank, protože nemají žádné rizikové dluhopisy. To je dáno faktem, že stavební spořitelny ze zákona nesmí investovat a také nesmí mít vysoké výnosy. Staňura připomněl, že stát má právo kontrolovat účel, na který vydává peníze.