Stavební spoření chrlí nové nabídky, pozor ať se nepřepočítáte

Jde o to, že i pro spořitelny se změnami zhoršují podmínky, takže logicky myslí i na svůj prospěch.

Je totiž velkou chybou plést si stavební spořitelnu s nezávislým finančním poradcem. Spořitelna je banka jako každá jiná. A v každém bankovním ústavu se setkáte s tím, že má pro klienta dobré i horší produkty. Nebo s tím, že jeden konkrétní produkt může jednomu klientovi vyhovovat a druhému nikoli.

Základem proto je si každou nabídku dobře rozmyslet a nikdy se neukvapovat. Když si nejsme s něčím stoprocentně jisti, je dobré hned smlouvu nebo změnu smlouvy nepodepisovat a nechat si to rozležet aspoň do příštího dne.

Řadu lidí otrávilo, že státní podpora za letošní rok bude zdaněna 50 procenty a bude činit maximálně u všech smluv 1500 korun. Za rok 2011 bude maximální státní podpora činit jednotných 2000 korun. Mnozí klienti se proto rozhodli, že když už mají po vázací době, že smlouvu vypoví.

To je samozřejmě vhodné udělat, pokud peníze potřebují na důležité potřeby nebo mají možnost peníze výhodně investovat jinam. Například do bydlení.

Je ale naivní si myslet, že na našem finančním trhu lze snadno najít produkt, který ponese víc než stavební spoření.

Například úroky z termínovaných vkladů v bankách jsou na historickém minimu a slavné to není ani na spořicích účtech.

Nejvyšší úrok nabízí Wüstenrot (až 3 procenta ročně s bonifikací), ale nutno počítat s tím, že úrok na spořicích účtech není fixní, ale pohyblivý. Za nějakou dobu se třeba může snížit. Ostatní spořicí účty, z nichž lze peníze okamžitě vybrat, mají úrok do dvou procent.

Zachovejte si stavební spoření jako výhodný spořicí účet do doby, do které opravdu peníze nebude potřebovat, nebo neobjevíte výhodnější produkt. Vyplatí se i  naspořit letos tolik, abyste získali  co nejvyšší státní podporu, i když bude nižší než dosud.

Pokud smlouvu zrušíte a založíte nové spoření, dosáhnete o něco vyššího výnosu, ale musíte současně počítat s tím, že peníze budete mít k dispozici až po šesti letech.

Spořitelny mají nyní zájem na tom, aby lidé neukončovali smlouvy a aby tak měli dost zdrojů na poskytování úvěrů. Proto nabízejí i zvýšení cílové částky s úlevou na poplatku, a to při zachování stávajících podmínek smlouvy (výše úroku). Za to ale vyžadují, aby se klient zavázal, že smlouvu po určitou dobu nevypoví. Například tři nebo šest let.

Taková nabídka se rozhodně může pro řadu klientů hodit. Například pro toho, kdo má výhodný úrok 3 procenta, ale v cílové částce už nemá prostor pro další spoření.

Na druhé straně nabídka skýtá nástrahy. Jestliže se například důchodce nechá zlákat na zvýšení cílové částky zdarma o sto procent se závazkem na šest let, musí počítat nejen s tím, že s penězi nebude moci šest let disponovat, ale že se také může stát, že bude muset ještě spořit, pokud nemá naspořený potřebný podíl z cílové částky (zpravidla 40 až 50 procent). Což může být pro důchodce problém.

Zvýšení cílové částky není dobré ani pro toho, kdo za rok bude peníze potřebovat.

Avšak ani ten, kdo tuto chybu udělá, si nemusí ještě trhat vlasy. Podmínky smlouvy i při zvýšení cílové částky se závazkem zpravidla umožňují klientovi výpověď ze smlouvy za určitý poplatek, například 0,5 % z cílové částky.

Například při třísettisícové cílové částce pak zaplatí při uvedeném poplatku 1500 korun. Je to škoda, ale v životě přijdeme často o víc.

Zvýšení cílové částky se závazkem spořit ještě několik let si dobře rozmyslete.

Zejména zvažte, kdy budete peníze potřebovat a zda nebudete muset na smlouvu dál spořit.

Vládní změny dost citelně postihnou toho, kdo má starou smlouvu s tzv. úrokovým zvýhodněním. To spočívá v tom, že klient při ukončení smlouvy dostane jako bonus zpravidla 50 % z dosud připsaných úroků. Stát mu ovšem tento úrokový bonus  jednorázově připsaný po 1. lednu 2011 zdaní 15 procenty, stejně jako běžné nově připsané úroky.

Jestliže například za 12 let smlouvy klient získal na úrocích ze svých vkladů a státní podpory například 60 000 korun, úrokové zvýhodnění může činit 30 000 korun. Při jeho zdanění pak přijde o 4500 korun (15% z 30 000 Kč). To je samozřejmě velmi nemilé a i právně dost sporné.

Mnozí klienti dostali od své spořitelny nabídku, aby smlouvu změnili na smlouvu bez úrokového zvýhodnění s tím, že úrokové zvýhodnění jim bude ještě letos připsáno ke vkladům. Tím pádem se vyhnout jeho zdanění v budoucnu. Přitom jejich stávající úrok jim zůstane zachován a zvýší se i bezplatně cílová částka se závazkem určité doby spoření.

Taková nabídka může být výhodná pro klienta, který už nemá v cílové částce žádný prostor pro spoření a hrozí mu, že dle podmínek smlouvy bude muset smlouvu jinak ukončit. Nebo pro klienta, který ví, že peníze bude už příští rok potřebovat.

Pro ostatní se ale vyplatí si smlouvu úrokovým zvýhodněním ponechat beze změny. I když z něho v budoucnu státu zaplatí daň. Když si totiž úrokové zvýhodnění udrží, získá na tom i se započtením daně víc. Je dobré si vše spočítat, je to jednoduché.

Kdo má možnost spořit, udělá největší chybu, když se nechá otrávit, ukončí současnou smlouvu a novou již nezaloží. I přes sníženou státní podporu půjde i nadále o zajímavý finanční produkt, i když samozřejmě méně výhodný než byl dosud. Výnos může činit se započtením státní podpory i přes čtyři procenta ročně.

O výnosu nové smlouvy rozhodne i to, kde a kdy ji klient založí. Téměř všechny spořitelny mají navíc pro nové smlouvy nějakou zajímavou akční nabídku. Na výběru se zkazit toho tolik nedá, někde to ale přece jen může být – podle potřeb klienta -výhodnější.

Například pro klienta, který ví, že po založení smlouvy vloží jednorázově vyšší částku, je výhodnější zvolit spořitelnu, která nabízí například v prvním roce vyšší úrok než tu, která láká na uzavření smlouvy bez poplatku.

Častou chybou je, že si klient stanoví zbytečně vysokou cílovou částku. Výše cílové částky totiž ovlivňuje nejen výši poplatku za uzavření smlouvy (zpravidla 1 %, nedává-li spořitelna úlevu), ale i to, kolik musí za zákonnou vázací dobu ušetřit (až polovinu cílové částky) a intenzitu spoření.

Pokud tedy někdo uzavře smlouvu na cílovou částku třeba 300 tisíc korun, je třeba počítat s tím, že musí naspořit  až 50 procent, to je až 150 tisíc korun.

Zvolí-li klient ale cílovou částku třeba 150 tisíc korun, je povinen naspořit maximálně 75 tisíc korun, ale přitom má možnost naspořit – včetně státní podpory a všech úroků – až 150 tisíc korun.

Co nejvyšší cílová částka je naopak vhodná pro toho, kdo plánuje úvěr ze stavebního spoření.