Článek
Mnohdy ale finanční úřady stejně nevymůžou ani korunu. Kde nic není, ani stát si už nemá co vzít.
V řadě případů se majetek dlužníků vypařil a z úředního pohledu ze sebe udělali bezdomovce. Pokud se přece podaří exekucí něco vymoci, je to jen zlomek toho, co lidé dluží.
„Základními příčinami nedobytnosti daňových pohledávek jsou nemajetnost a předluženost, nemožnost dohledání majetku, zánik subjektu bez nástupce, úmrtí dlužníka a předluženost dědictví, nařízení několika exekucí,“ vysvětluje ministerstvo financí ve své poslední souhrnné zprávě o stavu daňového výběru.
Nevymahatelnost je podle ministerstva dále ovlivňována převody majetku na jiné osoby ještě před vznikem nedoplatku, přičemž řada těchto příjemců má mnohdy bydliště na adrese obecního či městského úřadu, nebo jde o cizince, kterým byl ukončen dlouhodobý pobyt v ČR.
Hrozba je účinnější než samotný výkon
„Rozhodujícího objemu vymáhaných i vymožených daňových nedoplatků bylo finančními úřady dosaženo úkony v daňové exekuci. V roce 2010 bylo tímto způsobem vymáháno 15,6 miliardy korun, tedy 41 procent z nedoplatků ve sledovaném období,“ uvedlo ministerstvo financí.
Hrozba daňové exekuce je přitom v praxi účinnější než exekuce samotná. Přímo v exekucích se z oněch více než patnácti miliard vymohlo 2,8 miliardy korun. Na základě výzvy, tedy ještě před zahájením a nařízením daňové exekuce, dlužníci zaplatili přes tři miliardy korun, což je o půl miliardy více než v roce 2009. Dalších téměř 0,9 miliardy exekutoři berňáků vybrali ještě před provedením vlastního vymáhacího úkonu, tedy když už je měl dlužník za dveřmi.
Berňák kromě toho více využívá exekucí formou srážek ze mzdy, z jiných příjmů, důchodů, sociálních a nemocenských dávek. Loni takto chtěl daňovým dlužníkům srazit 1,7 miliardy korun, ale nakonec získal jen 200 miliónů korun.
Dlužníci často mění pracoviště
„Efektivita těchto exekucí formou srážky je negativně ovlivňována omezenými možnostmi zjistit a sledovat změny zaměstnavatele dlužníka, který se snaží vyhýbat exekuci častou změnou pracoviště,“ vysvětlilo ministerstvo financí.
Finanční úřady pak musí za jedním dlužníkem vydávat další exekuční příkazy, postupně pro tři i více plátců mzdy, přičemž, jak poznamenalo ministerstvo ve své zprávě, výtěžnost těchto exekucí je téměř nulová.
„Přetrvávajícím problémem jsou fyzické osoby s vyznačeným pobytem na adrese obecního nebo městského úřadu. Potíže působí častá migrace podnikajících cizinců,“ tvrdí ministerstvo.
Navíc loni došlo k devítitisícovému nárůstu počtu rozhodnutí o zřízení zástavního práva u daňových dlužníků ze zhruba 1700 na více než 10 700.
Loni se rovněž výrazně zvýšila částka zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň, a to ze 481 miliónů korun v roce 2009 na 2,578 miliardy korun v roce 2010. To jsou peníze, které si stát předem jistí, tedy blokuje u subjektů, u nichž je velké riziko, že se s penězi vypaří. Tato suma se minulý rok zvýšila o více než dvě miliardy korun.