Článek
Novelu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí a plánuje v ní mimo jiné zavést strop příspěvku na provozní náklady. To jsou třeba náklady na dopravu, pracovní asistenci či přizpůsobení provozovny pro hendikepované. Největším problémem ale bude zrušení nároku na příspěvek pro osoby zdravotně znevýhodněné.
„Zdravotně znevýhodněné osoby nedosáhnou na invalidní důchod, ale mají trvalé zdravotní potíže. Jedná se třeba o lidi s lehčím mentálním postižením, kteří jsou schopni dělat pod dohledem jednodušší práce,“ řekl Právu předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Těchto lidí je podle jeho odhadu zhruba šest tisíc. A stát na každého přispívá zhruba pěti nebo šesti tisíci korunami měsíčně.
Ničemu nepomůže. Stavebním spořitelnám se nelíbí Stanjurův plán osekat státní příspěvek
Podle mluvčího ministerstva práce Jakuba Augusty je cílem zefektivnění podpory. „Ti, kterým to zbytkový pracovní potenciál umožňuje, budou nasměrováni na volný trh práce,“ řekl Právu. Zdravotně znevýhodněné osoby mají podle něj na rozdíl od invalidů schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.
„Tato schopnost je sice z důvodu nepříznivého zdravotního stavu snížena, ale možnosti jejich pracovního uplatnění na trhu práce jsou výrazně vyšší než u invalidních osob,“ poznamenal mluvčí. Dodal, že lidé zdravotně znevýhodnění si mohou případně požádat o přezkum invalidity.
Do konce roku všechny žádosti o sociální dávky online, doufá Jurečka
Podle Krásy je zrušení podpory chyba. Produktivita zdravotně znevýhodněných lidí je podle něj v řadě případů nízká. „Proto na ně byl příspěvek, aby zaměstnavatelé neměli problém si je nechat,“ upřesnil s tím, že tito lidé by v případě zrušení podpory mohli přijít o práci.
Stejně tak to vidí prezident Komory zaměstnavatelů zdravotně postižených Ladislav Valenta. „Osoby zdravotně znevýhodněné jsou lidé, kteří například přišli o invalidní důchod nebo jsou na tom se zdravím mizerně a nikdo je jinak nezaměstná,“ prohlásil.
Práce nebo pracák?
Ministerstvo věří, že se změnami ušetří kolem 630 milionů korun. To rozporuje jak Krása, tak Valenta.
„Fikce pana ministra, že lidé se uchytí na volném trhu práce, je mylná. Budou na sociálních dávkách a budou čtyřikrát až pětkrát dražší,“ varoval šéf komory zaměstnavatelů.
„Máme spočítáno, že stát na těžce hendikepovaného člověka, který nepracuje a žije jen ze systému, vynakládá až 400 tisíc ročně,“ uvedl Krása. Když ale pracuje, tak si část peněz vydělá. Těchto lidí je podle Krásova odhadu asi deset tisíc.
Strop na provozní náklady není v současnosti podle Augusty stanoven. „Někteří zaměstnavatelé vykazují zvýšené náklady účelově v neúměrně vysokých částkách, a snaží se tím získat maximální částku příspěvku, která je 15 200 korun,“ vytkl mluvčí. Stanovení stropu podle něj zefektivní podporu.
Příspěvek na péči poroste automaticky s valorizací důchodů
