Článek
Rozhodčí doložky se ale nyní otočily proti věřitelům. Soudy je totiž stále častěji zamítají. Zneplatní výrok rozhodce a exekuce se musí zastavit.
Tím to však nekončí. Kdo bude platit už vzniklé právní náklady? Soudy mají jasno. I když dluh z půjčky sice reálně existuje, tak v případě zneplatnění rozhodčí doložky musí náklady exekutora a advokáta zaplatit věřitel.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Například Kateřina K. z Holčovic dlužila úvěrové firmě Essox 135 tisíc korun. Exekuce na ni byla ale soudem zastavena. Soud rozhodl, že rozhodčí doložka ve smlouvě je neplatná. Důvod: věřitel jasně předem neuvedl, kdo bude rozhodcem či z jakého jmenného výčtu bude vybrán. Exekutorský titul tak zanikl. Firma Essox (věřitel) tedy musela plzeňskému exekutorovi nařídit, aby pohledávku dále již nevymáhal.
Dojde-li k zastavení exekuce, tak hradí náklady exekuce a účastníků ten, kdo zastavení exekuce zavinil
Exekutor vydal usnesení, že mu má Kateřina K. zaplatit přes čtyři tisíce korun na náklady už rozjetého exekučního řízení. Argumentoval, že dluh samotný přece existuje a věřitel ani on nemohli očekávat, že se změní postoj soudů k rozhodčím doložkám. Dlužnici vzkázal, ať žaluje stát pro špatný úřední postup.
Dluhy se nedaří vymoci
Kateřina K. se odvolala a odvolací soud břímě nákladů na exekutora a jejího advokáta přenesl na věřitele, společnost Essox. Vyplývá to z usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, z konce letošního července, které má Právo k dispozici. Není proti němu dovolání.
Essox musel uhradit celkem přes čtrnáct tisíc: 9909 korun právníkovi Kateřiny K. a 4235 korun exekutorovi. Půjčku zpět nevymohl, o tom u soudu nebyla ani řeč.
Podle členů České finanční a leasingové asociace to není jediný případ, kdy se věřitelům nedaří z dlužníků vysoudit zpět dluh, protože soudy označují za neplatné rozhodčí doložky. Začínají proto více využívat notářských zápisů.
„Dojde-li k zastavení exekuce, tak podle ustanovení paragrafu 89 exekučního řádu hradí náklady exekuce a účastníků ten, kdo zastavení exekuce zavinil,“ uvedl odvolací soud. Za této konkrétní situace soud dovodil, že to byl oprávněný (Essox), kdo zastavení exekuce zavinil pro nezpůsobilost exekučního titulu (zneplatnění rozhodčí doložky).
„V souzené věci má význam jen ta skutečnost, že do exekučního řízení je přenositelná otázka nedostatku pravomoci rozhodce. Lze tudíž dovodit procesní zavinění oprávněného na zastavení exekuce. Nezachoval potřebnou míru pečlivosti již při volbě netransparentních pravidel pro výběr rozhodců,“ argumentoval odvolací soud.
Pohledávka stále existuje
Exekuční řízení zastavila firma Essox, ovšem na základě předchozího rozhodnutí soudu o zneplatnění rozhodčí doložky. Léta přitom rozhodčí doložky soudům nevadily. Až když se staly všeobecně používaným právním nástrojem, přistoupily k nim mnohem kritičtěji. Doložky a následné výroky rozhodců, což může být prakticky kdokoliv, totiž začaly být zneužívány k lichvářským praktikám vůči spotřebitelům i k cíleným likvidacím podnikatelů.
Každopádně Kateřina K. by se z momentální výhry nad úvěrovou firmou neměla radovat moc hlasitě. Ta totiž může vrácení půjčky i s příslušenstvím ve výši 135 tisíc korun žalovat pomocí standardní žaloby. Nepůjde tedy přes soukromého rozhodce, ale pohledávku zkrátka uplatní běžnou soudní cestou. Je sice zdlouhavější, ale k exekuci může nakonec přece jenom dojít.
Záleží nyní na tom, zda firma dojde k závěru, že se jí soud o tuto půjčku ještě vyplatí vzhledem k tomu, jaký majetek dlužnice má, jak dlouho bude soud trvat a kolik už případ firmu stál. Nebo může pohledávku prodat a vymáhací kolečko proti dlužnici začne nanovo.