Spořit si na stáří se loni Čechům nevyplatilo

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly za loňský rok v průměru o 2,1 procenta. Účastnické fondy penzijních společností skončily loni až na dvě výjimky v záporu. Průměrný výnos transformovaných fondů, které nesmějí ze zákona sklouznout do prodělku, byl za loňský rok 0,7 procenta, tedy hluboko pod inflací.

Smlouvy v transformovaných fondech má ještě téměř 3,5 milionu lidí z doby původního penzijního připojištění. Nejlépe si loni vedl transformovaný fond České pojišťovny (ČS), který klientům za rok připsal 1,1 procenta. Naopak nejhoršího zhodnocení, 0,51 procenta, dosáhly za rok 2018 fondy České spořitelny (ČS) a Komerční banky (KB).

Úspory v transformovaných fondech tuzemských penzijních společností se znehodnocovaly již druhý rok po sobě. Ani v roce 2017 totiž žádný z nich nepřekonal inflaci, když klientům vydělaly v průměru necelých 0,6 procenta při růstu cen o 2,5 procenta.

O rok dříve tyto fondy při inflaci 0,7 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,8 procenta.

„Rok 2018 byl z hlediska investování velmi specifický. Nejen proto, že došlo ke všeobecnému poklesu významných akciových titulů a většina světových burz skončila v záporu, to se občas stává. Hlavním problémem byl fakt, že centrální banky několik let v řadě držely úroky takřka na nulové hodnotě,“ sdělil Právu mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

„Peníze na trhu byly velice levné a konzervativní fondy si dlouhodobě nemohly vytvořit dostatečnou rezervu z úrokových výnosů včetně úroků ze státních a firemních dluhopisů, do nichž Transformovaný fond Penzijní společnosti ČS investuje především,“ dodal Hrubý.

Jak dodal, letos vzhledem k rostoucím úrokovým sazbám lze očekávat vyšší zhodnocení úspor na stáří. Předseda představenstva KB Penzijní společnosti Pavel Racocha označil rok 2018 z pohledu investování za jeden z nejnáročnějších za posledních deset let.

„Poklesu tržní hodnoty se neubránila většina akcií všech světových společností. Snížila se také hodnota dluhopisů či komoditních nástrojů. Významný vliv na cenu dluhopisů mělo i čtyřnásobné zvyšování úrokových sazeb ČNB v roce 2018. Svět se vypořádává s významnými hrozbami, jako jsou obchodní války USA a jejich hlavních partnerů, odchod Velké Británie z EU či nejistoty po volbách ve velkých evropských zemích.

Situace na finančních trzích proto nebyla, především ve druhé polovině roku, příznivá,“ uvedl Racocha pro Právo.

Výhodnost spoření na důchod v penzijních fondech v posledních letech zachraňují příspěvky od státu. Maximální státní příspěvek je 230 Kč měsíčně při spoření 1000 Kč a více, minimální podpora je 90 Kč za měsíční úložku 300 Kč.

Do transformovaných fondů již nelze vstupovat, původní smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Celkový objem peněz v těchto fondech činil ke konci loňského roku 404,35 miliardy korun. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření v účastnických fondech, které jsou spolu s těmi transformovanými součástí tzv. třetího důchodového pilíře. Účastnické fondy, v nichž bylo loni 913 tisíc klientů, se od transformovaných liší především v nutnosti výběru investiční strategie.

Tyto nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak lákají na možnost vyššího zhodnocení.

Loňský rok však byl z tohoto pohledu značně nevydařený. Kladného výsledku totiž dosáhly pouze dva účastnické fondy, a to Povinný konzervativní fond Allianz PS a Povinný konzervativní fond PS České spořitelny, ostatní skončily ve ztrátě. Výnosy účastnických fondů penzijních společností za rok 2018 se pohybují od 0,3 % do –10,9 %.

V minusu skončily především dynamické a vyvážené fondy. Loňské výsledky účastnických fondů prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop už dříve okomentoval slovy, že doplňkové penzijní spoření je dlouhodobý investiční produkt a se slabšími roky je potřeba počítat. Zároveň upozornil na to, že dlouhodobý celkový výnos těchto fondů za celou dobu jejich dosavadní šestileté existence nicméně zůstává kladný.

Podle analytiků mělo na špatný loňský výsledek penzijních fondů vliv zejména poslední čtvrtletí, kdy oslabovala většina akciových a dluhopisových trhů. V průměru tak za celý loňský rok skončily konzervativní účastnické fondy se ztrátou 0,58 procenta, vyvážené fondy 3,78 procenta a dynamické 8,49 procenta. Letos už ale podle informací z penzijních společností významnou část ztrát umazaly.

Předsedkyně nové důchodové komise Danuše Nerudová nedávno v rozhovoru pro Právo uvedla, že by se komise měla zabývat i tím, že na státních příspěvcích stát posílá ročně do penzijních fondů sedm miliard korun, plus dalších 13 miliard stojí podpora spoření v daňových základech.

„Dohromady se bavíme o částce 20 miliard a stát má samozřejmě jednat s péčí řádného hospodáře a není úplně standardní, že míra výnosů penzijních fondů je jedno procento, což je velmi často méně, než je inflace. Některé fondy loni skončily v záporu, zatímco výnosnost nebo ziskovost penzijních společností je kolem 14 procent, takže tady zcela jistě musí dojít k nějakým legislativním opatřením, která se zaměří na režijní náklady a investice,“ řekla Právu Nerudová.