Článek
Vyplývá to z průzkumu společnosti Kruk Česká a slovenská republika. „Vlivem inflace se zvýšily sazby na spořicích účtech, které představují jistý výnos bez rizika, takže se staly pro české střadatele jasnou volbou,“ uvedla ředitelka společnosti Jaroslava Palendalová.
Časy, kdy si mohli lidé na spořicích účtech přijít na relativně slušné peníze, byť výrazně pod inflací, ale pomalu končí. Česká národní banka totiž pomalu snižuje základní úrokové sazby, takzvanou dvoutýdenní repo sazbu. Naposledy tak učinila o 0,5 procentního bodu na 4,75 procenta koncem června. A komerční banky v reakci na to snižují i úročení spořicích a termínovaných účtů.
Velmi mírně podle průzkumu poklesl také podíl lidí s úsporami na důchodových účtech a v penzijním připojištění – z předchozích 27 na současných 26 procent. Poté následují úspory na běžných bankovních účtech, které má skoro každý čtvrtý Čech.
Analytici čekají červnovou inflaci blízko květnových 2,6 procenta
Téměř pětina bez úspor
Dalším z hlavních typů spoření či investic jsou s 18 procenty investiční fondy. Skoro stejný podíl Čechů si nechává úspory doma v hotovosti.
Akcie a dluhopisy drží 12 procent Čechů, což je téměř stejně jako o rok dříve. Investice do pozemků a nemovitostí s osmi procenty zůstaly prakticky na stejné úrovni.
Vůbec žádné úspory pak nemá sedmnáct procent lidí. Oproti loňsku jejich podíl mírně vzrostl.
Třetina Čechů nemá na nábytek, mnohým chybí i peníze na maso
