Za výběr celého důchodového spoření bude sankce, nově by mělo sloužit jako renta

„Tyto peníze mají sloužit k zajištění člověka na stáří,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle něhož dosavadní praxe mnoha lidí, kteří si peníze vyberou jednorázově, nezřídka za účelem nákupu nějakého zboží či služby, popírá podstatu penzijního spoření.

S úpravou pravidel pro výběr počítá jeden z pozměňovacích návrhů, které by mohly vládní úřady nechat ve Sněmovně načíst k novele zákona o penzijním spoření a připojištění. Vláda normu poslala poslancům před prázdninami a zákonodárci by se k ní měli dostat na podzim.

„To, že si dnes drtivá většina lidí vybere peníze předtím, než jde do penze, úplně neodpovídá účelu, proč stát kdysi zavedl podporu důchodového spoření,“ prohlásil v pátek mi­nistr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Má to být renta

Přiznal ale, že „je velmi těžké měnit dnes pravidla těm, pokud si spoří například 25 let“.

„Bavme se tudíž o nových smlouvách a o tom, jak motivovat lidi, aby úspory více využívali jako rentu, ne jako jednorázový příjem těsně před tím, než odejdou do penze,“ dodal ministr.

Také Jurečka Právu potvrdil, že by se změna pravidel měla týkat jen nových smluv. Ten, kdo by si nechtěl nechat vyplácet pravidelnou měsíční rentu ze svých úspor, by zřejmě částečně nebo zcela přišel o státní podporu.

Podrobnosti se ještě dopracovávají. „Stále probíhá odborná a politická diskuse, poté případný pozměňovací návrh připraví ministerstvo financí,“ sdělil Právu mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Vláda v návrhu zákona počítá mimo jiné se změnami u příspěvku na důchodové spoření. Stát má nově přispívat až od úložky 500 korun měsíčně, zatímco dosud příspěvek poskytuje všem, kdo si šetří od 300 korun.

Současně ale vláda počítá s navýšením státního příspěvku na 100 až 340 korun, kdežto teď činí 90 až 230 Kč. Nárok na příspěvek však už nemají mít starobní důchodci a vláda také chce prodloužit minimální povinnou spořicí dobu pro nárok na vyplacení příspěvku z pěti na deset let.

Podle Jurečky by se měla zavést i větší motivace ke spoření pro mladé lidi do 35 let. Využít by se podle něj mohla situace, kdy lidem na penzijní spoření přispívají zaměstnavatelé. Stát by pak mladým mohl přispívat určitou částkou navíc oproti současnosti. Zda by takový návrh prošel u koaličních partnerů, ale není jisté.

Vláda však už schválila návrh, aby penzijní společnosti směly nově vytvořit takzvaný alternativní účastnický fond. Půjde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, který má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií.

Jako alternativa k penzijnímu spoření mají sloužit takzvané dlouhodobé investiční produkty, například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu, zůstatky na bankovních účtech nebo zajišťovací deriváty. Pokud je lidé využijí ke spoření na stáří, dostane se jim stejného daňového zacházení jako penzijním fondům a životnímu pojištění.

Už v září by pak podle Jurečky měl jím vedený úřad předložit svůj návrh zákona o reformě penzí. Počítá s úpravou věku pro odchod do důchodu – nově se bude nastavovat lidem v padesáti letech podle očekávané doby jejich dožití.

Pravděpodobně dojde k prodloužení doby, kterou lidé stráví prací. Například u ročníku narozeného v roce 1966 by se podle dat ministerstva měl důchodový věk prodloužit ze 65 let na 65 let a dva měsíce, u ročníku 1967 se protáhne ještě o dva měsíce.

Nově přiznávané důchody by také měly růst pomaleji než ty nynější. A to o 150 až 200 korun ročně. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Manželé by mohli mít společný vyměřovací základ pro výpočet penze. Za dobu mateřské a rodičovské či za dobu péče o blízké by se zohlednily fiktivní odvody, a to z průměrné mzdy.

Návrh ale oproti původnímu očekávání ještě nebude obsahovat výhodnější předčasné důchody pro lidi pracující v náročných profesích. Těm by se neměly krátit jako ostatním, ale jejich zaměstnavatelé by platili vyšší pojistné.

„Nastavit správně náročné profese není banální úkol. Trvá to minimálně čtyři měsíce, takže je možné, že se návrh dokončí a legislativně dopíše při jednání na vládě nebo ve druhém čtení ve Sněmovně,“ sdělil Jurečka.

Podle opozice návrh nepředstavuje reformu, ale jen úpravu parametrů.