Článek
Největší reálnou změnou pro 4,7 miliónu lidí, kteří si spoří na penzi v rámci takzvaného třetího důchodového pilíře, bude přesun nemalých finančních prostředků správcům penzijních fondů na úkor střadatelů.
Poslanci i senátoři totiž odsouhlasili pozměňovací návrh poslance a bývalého odborářského předáka Jaroslava Zavadila (ČSSD), který počítá s tím, že v případě transformovaných fondů, tedy u klasického penzijního připojištění, jež má stále téměř 4,4 miliónu lidí, vzroste roční úhrada fondu za správu z 0,6 na 0,8 procenta z celkové sumy peněz uložených v konkrétním fondu.
Na první pohled se může zdát, že jde o zanedbatelnou částku. Penzijní společnosti však nyní podle údajů ministerstva financí spravují v transformovaných fondech zhruba 330 miliard korun.
Pokud novelu obsahující i Zavadilův návrh podepíše i prezident Miloš Zeman, penzijní společnosti si z výnosů transformovaných fondů automaticky stáhnou jako poplatek za správu peněz přibližně 2,64 miliardy korun ročně, tedy o zhruba 660 miliónů korun více, než jim umožnují současná pravidla. O tuto částku si penzijní společnosti přilepší na úkor klientů.
Motivační odměna z výnosu se sníží
Ze zhodnocení, jehož míra se dlouhodobě pohybuje jen mírně nad inflací – letos je to kolem jednoho procenta – si penzijní společnosti kromě poplatku za správu strhávají další peníze jako tzv. výkonnostní prémii. Zavadil navrhl snížení této odměny z 15 procent na 10 procent.
To sice vypadá pro drobného střadatele jako částečná kompenzace, na druhou stranu to ale bude penzijní fondy ještě méně než dosud motivovat k dosahování slušných výnosů. Přitom díky vyššímu poplatku za obhospodařování aktiv budou mít zaručen přísun miliard i tehdy, pokud by jejich výkonnost byla nulová.
Ještě větší znevýhodnění čeká více než 320 tisíc lidí, kteří si na stáří spoří v tzv. účastnických fondech. V nich bylo ke konci září již 8,5 miliardy korun.
U účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, si budou moci penzijní společnosti u dynamičtějších strategií zvýšit svůj poplatek za správu úspor z 0,8 procenta na 1 procento z obhospodařovaných aktiv a úplatu za zhodnocení z 10 procent na 15 procent z dosaženého výnosu. Tato změna se netýká povinného konzervativního fondu, kde maximální výše úplaty zůstává beze změn.
„Penzijní společnosti mají nyní velmi omezené možnosti, jak mohou nakládat s prostředky. Jsme přitom v období rekordně nízkých výnosů státních dluhopisů, do kterých fondy převážně investují. Společnosti se proto dostávají trochu do problémů a já mám obavu, že pokud by toto přetrvávalo a ony by neměly možnost posílit si své finanční zázemí, může se stát, že to (třetí pilíř – pozn. red.) z nějakých důvodů skončí,“ zdůvodnil v nedávném rozhovoru pro Právo svůj pozměňovací návrh Zavadil. O co konkrétně své obavy opírá ani proč má paušální odměna fondům vzrůst právě o 0,2 procenta, poslanec už nevysvětlil.
Na daňovou úlevu dosáhne málokdo
Ministerstvo financí (MF) se od poslaneckého návrhu poněkud distancovalo.
„Obsahem vládního návrhu novely připraveného MF byly především prvky směřující k výhodnějšímu a atraktivnější spoření na důchod. Ty zahrnovaly i zvýšení úplaty u účastnických fondů s dynamičtější strategií, což má za cíl umožnit penzijním společnostem investovat v rámci dynamičtějších strategií do aktiv s vyšším výnosem, s nimiž jsou však často spojeny také vyšší poplatky. Tím má být umožněno dosahovat pro účastníky vyššího zhodnocení. Co se týče změn v úplatách u transformovaných fondů, ty byly do návrhu zakomponovány až v rámci projednávání Sněmovnou,“ sdělila Právu Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení MF.
Problematické jsou i některé další návrhy, které již prošly oběma komorami parlamentu. Zákonodárci například schválili zvýšení regulované provize zprostředkovatelům za uzavření smlouvy o důchodovém spoření na dvojnásobek. Má tak nově činit zhruba 1760 korun.
Počítá se také se zvýšením daňových úlev pro střadatele i zaměstnavatele. Reálně však na maximum těchto úlev dosáhne jen málokdo. Hranice pro odpočet od základu daně účastníka pro penzijní produkty má vzrůst z 12 tisíc na 24 tisíc korun. Lidé si však v současnosti za rok ve fondech v průměru naspoří pouhých sedm tisíc korun.
Další z novinek je ta, že rodiče dostanou možnost spořit ve fondech svým dětem. Ty mají mít možnost při dosažení plnoletosti jednorázově vybrat až třetinu naspořené částky, například na náklady spojené s financováním studia. Ani to někteří experti ve vztahu k důchodovému systému nepovažují za krok správným směrem, stejně jako možnost pro klienty účastnických fondů vybrat si z nich peníze již v šedesáti místo v 65 letech.
